Fenomén

Jaký prohlížeč je vlastně ten nejlepší?

30. července 2014 v 9:31 | Bonnie Galactic
Již po několikáté jsem v životní fázi, kdy se nemůžu rozhodnout jaký prohlížeč je teda vlastně ten pro mě nejlepší. Tím myslím uživatelsky nejfunkčnější. Ze všech běžných prohlížečů tu máme tyto:
  • Explorer
  • Firefox
  • Chrome
  • Opera
  • Maxthon
  • Safari
Těchto šest prohlížečů mám i ve svém počítači. Ptáte se proč? Protože jsem kodér a nejsnažší způsob jak otestovat svůj web je ten, že ho spustím ve všech prohlížečích. Každý si totiž kód přebere jinak. Jak s mým šéfem a kamarádem v jedné osobě říkáme: Kéž by všechny prohlížeče byly postavené na webkitu. To bylo z pohledu kódera a teď z pohledu trošku náročnějšího uživatele.

Explorer

Je absolutně nereálné tenhle prohlížeč používat, normálně v něm fungovat a pracovat. Je úplně hloupej. Ne dobře. Objektivně: Strašně dlouho mu trvá než se zapne, když už se zapne, tak nemůžu hned začít psát adresu do vyhledávacího řádku, protože mi jí za asi tři vteřiny přepíše a načte si stejně co chce. Jestli má nějaké uživatelské použitelné aplikace, doplňky, atd. nevím, protože mě stačí těch pár vteřin kdy ho musím zapnout, abych otestovala web. Má ovšem i jednu pěknou vlastnost - Pokud otevřete odkaz z nějakého webu v novém okně (což já dělám 1000000000x denně) tak se vám seskupují barevně. Tudíž pokud otevřu z jednoho webu tři další záložky, budou například fialové. Z jiného třeba zelené. Hezky to moc nevypadá, ale rozhodně je to užitečné. Tedy pokud máte verzi exploreru, která vůbec otevření do lišty záložek umí.

Firefox

V poslední době jsem ho brala jako nejhumánější formu prohlížení webu. Firefox byl první prohlížeč, který jsem dlouhá léta používala. Než jsem objevila Operu. A pak Maxthon. A pak zase novou verzi Firefoxu. A velmi brzy to bude asi zase Maxthon. Proč ho používám? Jako kodér oceňuji, že jednou z jeho Add-ons (doplňky) je FireBug - což je takový pěkný nástroj pro čtení, hledání, upravování a kontrolu zdrovojého kódu v reálném čase. Prostě když nemůžu najít nějakou chybu v kódu, nebo chci mít něco pixelperfect, otevřu Firebug a zkouším. Co mi zde ale absolutně chybí, je jakákoliv synchronizace, správa záložek a naprosto hloupá instalace add-ons a speed-dial kam si nemůžu dát vlastní odkazy, ale automaticky se mi zde přiřadí ty nejnavštěvovanější - Když kóduju, tak web který právě dělám, denně "navštívím" i 500x. A to nenavštívím ani facebook. Takže mnou nakódované weby mi vysí na prvních příčkách. Co se dále týče pohledu kódera, firefox si také části kódu přebírá podle svého, tudíž ne vše je 100%.

Cloud je:

"...poskytování služeb či programů uložených na serverech na Internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče nebo klienta dané aplikace a používat je prakticky odkudkoliv..." - Wikipedia

Chrome

Ve svém jádru chrome není vůbec špatný prohlížeč, lidé v google prostě většinou ví, co dělají. Jsou v něm ovšem vady, které mi znepříjemňují život natolik, že jsem ho nikdy nepoužívala déle než týden. A to z několika naprosto stupidních důvodů:
  1. Zavření celého prohlížeče při zavření poslední záložky v liště - V jiných prohlížečích se mi běžně spusí speed dial - až budu chtít zavřít celé okno - kliknu na křížek v pravém rohu.
  2. Speed dial jako u firefoxu - dle nejoblíbenějších - ale zde myslím, že už se leccos změnilo.
  3. Má i nějakou synchronizaci účtu a záložek, což je fajn, ale vždy mi přišla dost uživatelsky nepříjemná.
  4. Používá ho můj přítel a my se před lety dohodli, že budeme mít každý svůj prohlížeč. Důvod to má naprosto jednoduchý - když občas používáme stejný počítač, tak toho druhého nemusíme odhlašovat z jeho webů - fb, g+, email...
Jsou to drobnosti, které mě vytáčí a ačkoliv bych ho zhodnotila jako jeden z těch lepších, tak bohužel, u mě si místo nenajde.

Každopádně Extensions (jako i FF Add-ons) má vyřešené ze všech prohlížečů nejlépe a také je nevhodnější pro vývojáře a kódery. Nejen proto, že v něm vše funguje jak má, ale kromě výše zmíněného Firebugu obsahuje i v základu docela slušnou funkci na editaci kódu.

Opera

Opera, to je jako: "Jednou jsi dole, jednou nahoře..." Jednou jí milujete a při dalším updatu nic nefunguje. Pak to zase spraví a pak zase nic nefunguje. K ní vám nic víc neřeknu, Opera je uživatelsky dobrá, ale pěknou řádku let jsem jí nepoužívala. Teď mám novou verzi, ale vydrželo mi to asi 20 minut, než mě něco pořádně naštvalo. Dlouhá léta jsem jí používala. Než jsem objevila Maxthon.

Maxthon

Cloudový prohlížeč, jeden z nerychlejších prohlížečů, vše v něm vždy fungovalo, má několik nezapomenutelných kladů:
  • Synchornizace - když si ještě stáhnete portable verzi na flash disk, tak máte ultimátní přístup naprosto ke všem svým datům odkudkoliv. Doporučuji si na váš Maxthon účet nastavit vůbec nejsilnější heslo, které používáte, protože pod ním máte uložené naprosto všechno.
  • Je to cloud - všechno máte všude. Dokonce i okna, která jste si nechali otevřená v jiném počítači si můžete otevřít v jiném a pokračovat v práci. Perfektní spárování i s mobilem. Mimochodem jako mobilní aplikace je Maxthon s Chrome vůbec nejlepší.
  • Můžete si nastavit speed dial dle libosti.
  • Má postraní panel, kam si můžete umístit nejdůležitější Add-ons, Extensions - nebo jak se tomu u Maxthonu nadává.
  • Správa záložek je zde docela fajn, ale při přechodu na Firefox jsem začala používat Pocket.
  • Je uživatelsky nejpříjemnější.
Proč jsem se z Maxthonu vrátila k Firefoxu? Protože nemá firebug a není to vhodný prohlížeč pro vývojáře. Každopádně je srovnatelný s Chrome, co se mě týče, řekla bych, že lepší, jen bohužel kvůli, zatím, jeho malé profláklosti mezi uživateli internetu obsauje málo doplňků, které bych docela ocenila.

Za mě ale Top 1

Safari

Zmínila jsem ho jen proto, že všichni víme, že existuje, ale nikdo ho nepoužíváme. Protože je to prohlížeč od Apple pro Mac. Znamená to jedinou věc - na Jablečných zařízeních bude běhat suprově, rychle, ale na Windowsu je naprosto nepoužitelný. Navíc se mi uživatelsky moc nelíbí, ale tady jde spíše o zvyk, kdybych používala celý život jablko, tak nejsem zase moc nadšená z výše uvedených prohlížečů.

Závěrem

Sice jsem si to tu krásně sepsala a obávám se, že většina běžných čtenářů mým požadavkům rozumět nebude, ale stejně nevím, jaký prohlížeč používat.

Chtěla bych něco, co je rychlé, co jede na webkitu, má Firebug, cloud, záložky a nastavitelný speed dial. Chci toho tak moc?

Menstruační kalíšek

28. ledna 2014 v 11:24 | Bonnie Galactic
Tento článek je sice trošku intimnější ale asi by si ho mohli přečíst i pánové, aby nebyli převapení až něco takového u své přítelkyně objeví, případně se jí nemuseli trapně vyptávat, co to je. Teda ne, že by pánům, mužům, chlapům, chlapcům a klukům, bylo trapné se na to ptát, ale nám ženám, holkám, dívkám a slečnám (:D) bude trapné na to odpovídat.

Rozhodla jsem se koupit onen zázrak, který šetří životní prostředí, je naprosto nezávadný, zabraňuje šíření bakterií nebo toxickému šoku i onomu nepříjemnému pocitu zápachu (protože někdo to cítí víc, někdo míň). Nehledě na šetření peněz. Téma na blogu nepopisuji proto, že bych se potřebovala pochlubit, ale proto, abych vyvrátila negramotnost češek v této problematice. Spousta z nich vám totiž řekne, že používání tamponu vlastně není fuj, ale kalíšku jo, protože je to odporné. Mě teda příjde víc odporný tampon, nehledě na možnost toxického šoku, který může být i smrtelný. Našla jsem diskuzi, kdy ženy, které používají tampony a vložky častovaly ženy které používají kalíšek nadávkami jaká jsou to prasata.
Zde jsou některé z nich:

1. Kalíšek budu muset měnit někde na veřejnosti, tam většinou není přímo na toaletě umyvadlo abych ho opláchla.
- Samozřejmě nejlepší by byl bidet, co si budeme povídat, ale ten jsem viděla jen v nemocnici a v lepším hotelu, ale kalíšek vydrží i 12 hodin, doporučuje se ho po 4-8 hodinách vyprázdnit. Ale 12 hodin není problém, protože dokud je krev v těle (a nenasakuje se do vložky nebo do tamponu) tak je jedno, v ktéré části těla je (jestli v děloze, nebo tam dole) ale nemůže se nijak "kontaminovat" a tudíž vám ublížit. Jediný problém může nastat v případě, že by "přetekl", což se stane ale pouze u dívek s velmi silnou menstruací, nebo když ho tam máte fakt dlouho. Takže, pokud jste se nerozhodly strávit v nákupním obchodě celej den tak s tím není problém. Já si skočím do sprchy ráno a večer a při ní proběhne i vyprázdnění, když je potřeba tak i v poledne. Mimochodem na všech invalidních toaletách je umyvadlo, takže v případě nouze...

2. Jste prasata, omývat kalíšek v umyvadle?
Omývat si ruce od moči v umyvadle je v pořádku...

3. Já to teda nezkoušela ale vím že to nemůže fungovat...
Vážně? A jak to víš?

4. Jednou jsem si jeden koupila, nějaký levnější, protože jsem nechtěla vyhodit zbytečně moc peněz, kdyby to nefungovalo, a jsem ráda, protože protekl, už ho nikdy nepoužiji!
Ano, koupit si ten nejlevnější je vážně lákavá nabídka. Ale už jste přemýšlely o tom, že nemusí být vůbec z lékařského silikonu, pohodlný a dobře tvarovaný? Že nemusí mít vaši velikost a tvrdost?

5. To budu jako vyvařovat kalíšek v hrnci, ze kterého jíme?
Ne to vážně nemusíte, ke kalíškům se dá zakoupit silikonová vyvařovací mistička, která se použije v mikrovlnce. Vše je pak absolutně sterilní. Ke kalíškům Yuuki dodávají i svou sterilizační nádobku. Ale některé ženy si doma prostě vyřadily malý rendlíček přímo na kalíšek a na nic jiného ho nepoužívají.

6. Vždyť to stojí od 400 vejš, jak tím asi můžu ušetřit?
Milé zlaté, zkoušely jste si někdy spočítat, kolik stojí tampony a vložky na týden? do půl roku to máte zpátky i při používání těch nejlevnějších.

A poslední 7. Nemohu nosit tampony, protože mi vadí/bolí.
Jsem překvapená, taky s nimi mám problémy a tak jsem si koupila co nejměkčí kalíšek menší velikosti a přizpůsobuje se daleko lépe než tvrdý, suchý tampon.

Na diskuzích a různých blozích najdete tabulky nebo srovnání různých kalíšků a dost vám pomůže se rozhodnout. Některé jsou tvrdší, některé měkčí, větší, menší, dnes se dělají i barevné (Lunette) jsou levnější a dražší. Já se rozhoda podpořit českou firmu, u které jsem si koupila kalíšek Yuuki soft velikost 1 (to je ten menší, vhodný pro ženy, které ještě nerodily, nebo rodily císařem) a jsem ráda, že jsem si koupila soft variantu. Některé ženy s ní mají ale problém, že prý se uvnitř dostatečně neotevře, záleží asi na cviku, já s tím problém nemám. Přemýšlela jsem ještě o kalíšku MeLuna, který stojí stejně, okolo 400Kč, ale ve svém balení neměl vyvařovací kelímek do mikrovlnky a ten stojí dalších 100-150Kč. Takže v rámci úspor jsem zvolila Yuuki a nemůžu si nic vyčítat. Různé skládací techniky kalíšku se dají najít na youtube nebo opět v diskuzích a na blozích. Určitě si všimnete, že nejoblíbenější je od Lunette, ale třeba je to tím, že je nejznámější, tak ženy jeho vlastnostem více věří.

Nějaké další otázky? Napište :)

Oslavte kreativitu!

25. září 2010 v 10:58 | Barbara Von Gattermayer
Server youtube rozjel rubriku s kreativními videi za pomoci guggenheimova muzea.
Úvodní ročník měl vybrat nejlepší videa z celého světa. Na youtube můžete vidět jejich nejužší výběr.
Pokud zapnete youtube, na hlavní stránce uvidíte přímý odkaz v podobě velkého banneru. Uvidíte úvodní video a dáte pokračovat. Pustí vás to ke kategoriím, kde si vyberete vybraná videa.
a co mě se osobně zalíbilo?






Decadence now!

24. září 2010 v 16:40 | Barbara Von Gattermayer
Chtěla bych vás upozornit na něco, na co mne upozornil RefleX. Jde o výstavu Decadence now, která je celosvětová a najdete ji i na několika místech u nás. Kde se dozvíte na těchto stánkách. Vstupy jsou okolo 100kč takže nic nebrání jít se podívat za uměním. Tady podal reflex náhledy některých děl. Dekadence jde až za hranice všeho. Dostává naše mínění a myšlení, šokuje a unáší svou statečností. Není jen o sexu a smrti. Je o všem, co nejde dohromady.
Nejspíš znáte pojem dekadence z literatury. Rimbaud, Verlaine, Baudelaire.... Asi vám to něco říká. Co ty květy zla? O kterých jsem psala v minulém článku. Říká vám něco zdechlina? Mrtvá dívka rozežraná červy, kterou autor přirovnává ke své milence? (Určitě každá toužíme po tom, abysme byly přirovnány k mrtvole, no ne?)
Ale samozřejmě, čím jsme starší, tím se posouvají roky a tím to co bylo v minulosti hříchem je dnes běžné a co je dnes hříchem, bude běžné za pár let. Tak mě napadá, budou vůbec doby, kdy hříchy úplně zaniknou? Kdy příjde doba, kdy svět nebude mít co dát?
Já doufám, že nikdy...
Protože mě umění prostě fascinuje...
Oficiální stránky dekadence now! jsou zde.

náhledy z reflexu zde.

Předsudky, perfektní postava, hubenost... Proč?

4. září 2010 v 18:50 | Barbara Von Gattermayer
Víte, tohle je jedna z věcí, která mě opravdu štve. Předsudky vůči ostatním. Kdo určuje to, která holka je pěkná, která sexy a která ošklivá? Často záleží jen na postavě, to asi víte všichni. Kamarádka mi neustále cpe, jak má velkej zadek (žádnej nemá, tvrdí můj zdravej úsudek), a nenechá si to vymluvit. Každopádně se jí nedivim, když i mě, několik lidí (hlavně na internetu) řeklo, že mám široký boky (když to řeknu slušně), že hubenější jsem byla hezčí, a jednou zaznělo i to, že jsem tlustá. Takže já se 63 kily a 163cm (to tedy znamená, že váhu mám akorát), jsem prostě tlustá. Achjo.
Znáte někdo Briu Myles? Je to černoška, nevím kolik měří a kolik váží, v obličeji je krásná a... ano má velkej zadek. Dá se říct, že obrovskej, ale ona je díky němu ještě krásnější. A přitom, když se podíváte na její fotky, nadváhu určitě nemá, má štíhlej pas, prsa akorát, no podívejte se na fotky.

Řekla bych, že postava nic neurčuje...
I když mě se taky nelíbí můj začínající špek na břiše :D ale to je tim, že ležim jenom na posteli... :D

Edit 20:38: Možná proto nejsem obdivovatelkou Audrey Hepburn.

Importované nevěsty, manželství s Islámem

4. září 2010 v 10:14 | Barbara Von Gattermayer
K tomuto článku mě tlačí dva Relfexy. Jsou to č.30 (článek Importované nevěsty) a č.35 (Manželství s Islámem). V prvním článku jde o muslimky provdané do Německa za peníze. Respektive jejich rodina je prodá, někomu úplně cizímu, pryč ze své země, prakticky do jiného světa, nerozumí jejich kultuře, jazyku, vlastně ničemu.
V druhém článku je to trochu naopak. Tam je popisován život ženy (profil na facebooku, bojuje za práva těchto žen), která se dala na Islám a pak si našla Muslima. Což taky není ideální, protože v obou případech jsou ženy otrokyněmi svých mužů. Ať je to němec nebo muslim. V obou případech žena nesmí nic co jí baví a musí všechno co chce její muž (nesmí poslouchat hudbu, smát se nahlas, musí nosit šátek, nesmí se líčit nebo nosit boty na podpadku,...). Jejich dítě nesmí jít do školky (zvláště to platí u holčiček), protože tam si přece hrají kluci a holky dohromady a to nesmí.
Když muslimovi nechutná jídlo, je schopen po své ženě hodit ještě horkou pánvičku s jídlem, a další takové věci jsou na denním pořádku.
Pokud se vrátíme k prvnímu případu, kde muslimky mají za manžela němce, vypadá to podobně. Důkazem je jen to, že: ,,Na život si nejčastěji sahají turkyně z ortodoxních rodin." Takže největší počet sebevražd v německu připadá právě jim.
Neumím problematiku tak dobře popsat, jako zkušený žurnalista. Pokud chcete (a možná by měl každý) přečtěte si článek v odkazu níže.
Jeden článek Tady - Bič boží dopadá na české ženy.
Další článek je placený, mohu vám nabídnout jen jeho perex:
,,UKONČI SVÉ MLČENÍ, NIKOLI ŽIVOT - tak zní moto kampaně, jejímž cílem je včas podchytit riziko pokusů o sebevraždu, kterých je u mladých tureckých žen žijících v Německu dvojnásobek ve srovnání s vrstevnicemi z řad rodilých Němek."

PS.: Muslimové nechápou ironii, berou ji prostě jako lež. Nemají rádi humor a neznají satyru. Tak jak to pak asi vypadá?

Když je ten konec prázdnin, tak se půjdem vožrat, ne?

24. srpna 2010 v 21:16 | Barbara Von Gattermayer
Pořád jen: Konec prázdnin, poslední týden, chystám se na poslední kalbičku, poslední prázdninová akce, akce na konec prázdnin... Furt to samý dokola. Copak lidi (děcka) neznaj nic jinýho než se poslední výkend jít ožrat do němoty?A proč?
Asi jsem tu zůstala sama.
Asi jsem zůstala jedna z mála, kdo tohle nemá zapotřebí.
Doufám, že je víc takových, jako já...
A možná taky skoro nikdo...
/// Těžké zadumání mé hlavy ///



Zařazeno do Fenoménu

Memento Mori

18. června 2010 v 20:46 | Rauko Octopus
Víte co znamená pojem slov memento mori? Co vás napadlo jako první? Prosím napište si odpověď dříve než si přečtete další text, abych věděla jak jste obeznámeni s tímto pojmem. Děkuji, dost mi to pomůže.


Abych vám to tedy objasnila, Memento mori je posmrtná fotografie. Pokud si pod tím představujete, že policisté vyfotí oběť vraždy, či jiného úmrtí, tak jste trochu vedle. Tyto posmrtné fotografie se rozvinuly se vznikem fotografie a největšího boomu se dočkala na konci 19. století a pokračovala až do dvacátých let, kdy se rozvinula amatérská fotografie a portrétování nebylo zapotřebí, abych vysvětlila lépe, do 20. let, bylo velice sožité nechávat se fotit třeba jednou ročně, takže se lidé fotili třeba jen jednou, dvakrát za život. Po 20. letech už nebyl problém jít se vyfotit častěji.

Vzhledem k tomuto faktu většinou rodina chtěla mít vzpomínku na svého nedávno zesnulého příbuzného, a co bylo snažší, než jej vyfotit. A tak mrtvého oblíkli a naaranžovali tak, aby vypadal jako živý, nebo alespoň ve spánku, a když se rozmohly kopie fotografií, tak se fotka posílala příbuzným jako památka a připomínka toho, že někdo z rodiny zemřel.


Často se také ale lidé fotili se svými příbuznými a snažili se tvářit, jako by byli ještě živí.
To můžete vidět na obrázku v levo. Rodina se fotí se svou nedávno zesnulou dcerou. Víte, neumím si představit, že by mi někdo umřel, a třeba po třech dnech bych se s ním fotila.

Na téhle fotce je skvěle vidět, kdo je po smrti. Ptáte se jak? Trochu vás zasvětím do fotografie. Každý fotoaparát má nějaký expoziční čas. Laicky řečeno, je to čas jak dlouho se snímá obraz z reálu do foťáku. Dnes je to třeba 1/100 sekundy (díky digitálním fotoaparátům) ale dřívější "harmoniky" měli expoziční čas třeba 2 vteřiny (první fotka byla pořízena s expozičním časem 8 hodin). Po tu dobu by se neměl nikdo hýbat, nebo by byl na fotce rozmazaný, a jak můžete tady vidět, dcera je na fotce úplně ostrá, zato rodiče, ač se opírají, prostě se nevydrželi necuknout.


Mojí mamku zarazila jedna věc, která mě nenapadla. Ptala se, jestli na těch fotografiích měli otevřené oči. Všichni asi víte, že když někdo zemře, mají se mu sklopit víčka a zavřít oči (nevíte někdo, proč se to tak dělá?) a nechat mrtvého odpočívat. Tady jim ale oči otevírali, jen aby fotka vypadala co nejživěji.


Pak je ještě jeden druh memento mori, kdy se osoby fotili přímo mrtví v hrobech, nebo se rodina fotila s urnou mrtvého. Napravo vidíte malé mimko, které bylo focené na památku toho, že žilo.


Z anglického překladu, jsem se také dozvěděla, že měla ukázat divákovi, že smrt je součást života a je nevyhnutelná. Že tady je a existuje a že je to prostě jen koloběh.

Tato forma fotografií se rozšířila především v americe, a následně v evropě a využívána je dodnes, ale jen ve výjmečných případech.Zdrojů v češtině není mnoho, a čerpat z angličtiny je velmi sožité. Přesto děkuji za komentáře, a doufám, že mi napíšete, co jste věděli a co ne a jestli vás ještě něco zajímá. Třeba něco vím, ale zapomněla jsem to napsat.

Ana, Anička, Anorexie

23. května 2010 v 8:52 | Rauko Octopus

*80% 13 letých drží dietu.

*40% 9 letých drží dietu.
Při čtení jednoho blogu mě napadlo další téma, a možná je škoda, že jsem dlouho nenapsala nic rozumného. Nevím, jestli to teď bude rozumné, ale snad ano.
Anorexie. Nikdy jsem nepochopila ten trend těch hubenejch a asi ani nepochopím. Sama mám úplně obvyklou postavu (na břiše menší špek, ale nevadí mi), sice jsem měla asi tak dvakrát chuť být v životě hubená, ale nebylo to proto, že bych si přišla tlustá a ani proto, že bych se chtěla někomu líbit. To je trochu jiné téma. Zůstává však to, že stále nemůžu pochopit trend vychrtlosti.
Začnu u mě. Je to rok co jsem onemocněla docela nepříjemnou nemocí, během měsíce, dvou jsem zhubla přes 10kg (což není úplně nejzdravější) a dodnes je nemám zpátky. Měla jsem 65kg a nejsem zrovna vysoká, přesto jsem nebyla nijak tlustá, ale potom co jsem zhubla na nějakých 52kg jsem vypadala jak kdybych vážila míň než je vůbec možno (tlačila mě i postel do kostí při spaní).
ana
"Být hubená, to jediné, po čem toužím, to jediné, co naplňuje a zároveň ničí můj život."
Tohle bych si nikdy nechtěla zopáknout a nejvíc mě mrzelo, jak mi holky, který měli jen drobnej špíček na břiše nebo věší zadek říkali:,, ty si hubená, tak bych chtěla vypadat!" Ale proč? Nicméně, přiznávám, že já záviděla jim.
Bohužel se najdou i tací (nejsou to totiž jen ženy), kteří trpí anorexii a Anu uctívaj jako bohyni, která jim dala možnost být hubenými, říkají: děkuji ti Ano(, za svou blížící se smrt).
Zajímavé je, že jsem neslyšela o někom, koho by nezajímaly následky, koho by nezajímalo nic z toho, co se může stát. Vždyť já, když něco dělám, co není na denním pořádku, si vždy zjistím, jestli se mi z toho nemůže něco stát a nebo co musím udělat proto, aby se mi nestalo.
A pak je tu ještě jedna věc. Jsou právě lidé nemocní, kteří musí držet dietu, už tak sou hubaní až běda a když jdou nakoupit, tak na ně všichni koukaj zkrz prsty, ježiši další anorektička! a přitom to vůbec nemusí být pravda, sama jsem to zažila a je to strašně nepříjemné.

"Být hubená je důkaz sebekontroly a vlády nad svým životem."
Takže jsem se po dlouhé době rozepsala tak to zase zakončíme. Měli jste vy někdy touhu hubnout, nebo jste rádi za své tělo? Řadši budete tlustí než hubení nebo naopak? A příjde vám normální vyhánět na molo modelky s velikostí oblečení 34 a někdy méně? Jsou totiž i země, ve kterých zakázali, aby modelky byly takto hubené.

"Tohle není dieta, ale životní styl."
Vždyť přece normální tělo je tak krásný.

Knihy... Jsou důležité?

12. dubna 2010 v 16:41 | Rauko Octopus
A já si myslím že jo.

Slovně i snově nás obohacují, rozvíjí představivost, pro mě znamenají útěk jinam, od reality. Spousta lidí podle mě neumí dostatečně rychle číst. Porovnat to mohu s mou spolusedící, když nám učitel zadá přečíst pár stránek v čítance, vždy čekám já na ni, než to přečte, a můžeme otočit list. Není to tolik důležité, ale já vidim začátek slova a odhadnu ho v mysli, ona to odhaduje po písmenkách, pro
BOOK
tože si nepamatuje jak slovo vypadá. Ale to není až tak důležité.

Spíš mi příjde horší, jak se lidi neumí vyjádřit. Jasně, mě občas taky vypadnou slova, že nevím jak co říct, ale co nejvíc nesnáším, když použiji v jedný větě nějaké slovo 2x. Když píšeme slohovku, je dokonale vidět kdo čte a kdo ne. A je to zoufalý. Protože málokdo popíše určenej formát, jelikož neví jak by věty rozvinul a danou věc popsal.

Přitom si myslím, že není tak těžké, přečíst si knížku. Mě knížky baví (zato nenávidím televizi a přihlouplé seriály a filmy) a taky jsem je nenáviděla. A bylo to jen proto, že jsem si neuměla vybrat knížku, která by mě bavila. Když začnu číst o přestávce knížku (a hlavně je to v případech, že má víc jak 200str) všichni se mě ptaj jestli sem normální že mě tolik písmenek baví, ale pak mi po slohovce říkaj, že je poznat, že čtu, zvlášť když jsme ve třídě jen 2-4 co maj lepší známku než 4.

Navíc se domnívám, že snáž poznám, když mi do nějakého slova nesedí y/i.

Jsou důležité? Co čtete a baví vás to? Změnili by jste nějakým způsobem povinnou četbu?

Já bych jí změnila. Buď na určitý počet knih za určité období podle vlastního výběru, a nebo bych vybírala knihy, které světu nebo lidem něco dávají (a zařadila bych tam my děti ze stanice zoo nebo memento od R. Johna)

Kolik jí asi je?

11. dubna 2010 v 10:23 | Rauko Octopus

Nič si zdraví hnusníííí kuřáci

Před 11 minutami | Miss Collorka
Kuřte !!!Už aby bylo po vás !!!!Ničte si vaše zdraví umřete ...už aby to bylo
Nesnáším kuřáky ...snad nemyslí na děti ...mám alergii na kuřáky a na ten kouř ...
nesnášim to .přeju jim aby už byli v hrobě ..
Ničit si zdravííí je fakt ptákovina...musíte kuřáci kouřit ??
neříkám že já jsem nějak posedlá zdravím ale radím vám přestante !!!!!!!!!!§
Ste debilovééééééééé

Odpověď: 11 let

No tak já fakt nevim, když tohle řekne dítě věku mého bratra. Holka ani neví jakej je rozdíl mezi čápem a sexem a už jede takhle...

*edit 11.4. 11:42 - neřekla jsem, že nemůže mít svůj názor, ani jsem neřekla, že mi vadí že říká: kuřáci jsou špatný.

Chtěla jsem říct, že je jasnej příklad dnešní budouctnosti. Neříkám, že jsem se ve 12 necejtila strašně dospěle, ale! Nikdy bych neřekla něco jako např: chcípněte vy co jíte maso, chcípněte vy co máte AIDS a tak. Doufám že mě ti, co mi napsali těch pár komentářů stylem: proč by nemohla mít svůj názor, pochopili.

Suicide Girls, Gods Girls

21. března 2010 v 18:57 | Rauko Octopus

Slyšeli jste o nich někdy? Že ne? No tak to vám je tedy musím ihned představit!
Já tíhnu spíše k suicide girls, ale i gods girls mají své oblíbence, nebudu popisovat jejich vznik ani historii, ta je všude možně, nejen na wikipedii.

Někdo to nazývá pornem (spíše soft-pornem), někdo uměním, někdo snahou předvést se. Jedná se ve většině případů o holky, které mají na těle nejedno tetování, nejeden piercing a vyzkouší několik desítek barev vlasů a účesů. Přičemž se také rázně svlečou do naha a to celé je focené. Já to považuji za umění, můj názor je takový, že proč ne, každý se nějak živí, ony se nikde neku**í (míním tím ty fotografické snímky), a mají mnoho fanoušků.

U suicide girls jsme měli i my, jakožto češi, nějakou tu slečnu (Přesněji - Lilith a Marthy) nevím jestli tam jsou dodnes, co jsem měla možnost popovídat si s Marthy, tak říkala, že už tam není, a že to vypadá jako med kolem huby a ono nic. Původní snaha sg byla totiž ukázat světu holky všelijaké: malé, velké, hubené, tlustší, dlouhovlasé, s vyholeným pruhem za uchem, potetované, prostě holky, které se za sebe nestyděli a ukázali, že krásná je každá, jen musíme trochu hledat. A to se povedlo. Jenže dneska už je na tom prý spousta SG tak, že se snaží vypadat co nejdokonaleji a dávaj si pozor na každoutečku make-upu. To teda dopadly.

Mé oblíbenkyně a pár fotek v celém článku.

Někde na seně

20. března 2010 v 9:38 | Rauko Octopus
Ano vždy odpovídám na vaše komentáře, zvláště pokud chcete slyšet můj názor.
June se mě ptala na můj názor v komentáři pod článkem Zvláštní že? Sice mi to chvíli trvalo (ale o až v jiném článku) takže píšu až teď :)
"Jedna holka, čerstvá patnáctka, si to nechala vzít klukem opilá někde na seně. A nejradši by to všem řekla... teď už to ví všechny devítky. Když jsem se zeptala, jestli jí to nepříjde divný, tak se na mě ostatní otočili s otázkou "A proč jako?"... no prostě.. možná to bude znít jako z červený knihovny, ale neměla by holka to poprvé s klukem, kterého má ráda? Být střízlivá a tak... přece jenom je to dost důležitej moment."

Blog mám od toho, abych upřímně řeka svůj názor. Ano, opravdu se najdou tací (a není jich málo) co to udělají a ještě se tím chlubí. Co je vrcholem být IN ve věku náctiletých? Řekněme si na rovinu: ožrat se a nebejt dýl jak v 16 panna/panic (u některých platí dýl jak ve 14). Nejsem feministka abych tvrdila: ,,Buď pannou nadosmrti!", ale jsou věci, na které se má počkat. I když, já mám co kecat, taky jsem o to přišla brzo (ale ne nezákoně), ale s klukem, kterýho sem v tý době aspoň milovala, ale to je jiná pohádka.

Pro mě to nezní jako z červený knihovny, pro mě je to věc, který každá (nejspíš) jednou bude litovat. Tyhle holky nemyslí na budoucnost, víš co, na zdraví jim to nic neudělá, maj se (zatim) čim chlubit, ale pak až najdou toho pravýho, pak si myslim, by mu chtěly dát sebe (v tu chvíli pochopěj, že neni důležitý prodávat svoje tělo - možná) jen jemu, tak už to udělat nemůžou, pak si možná řeknou: já kráva blbá, sem to dala támhle nějakýmu, kterýho sem v životě viděla dvakrát a pak naposled. Hmm...?

Karel Gott? Týme blogu, to snad ne!

15. března 2010 v 20:12 | Rauko Octopus
Možná se to nebude až tak týkat Karla Gotta, ale článek na tohle téma odmítám psát. Víte, nikdy jsem neřekla že bych ho nenáviděla, přece jen podle lidí zde žijících je to Zpěvák s velkym Z. Ale mě jeho hlas nikdy nezaujal byť má velký rozsah, pro mě nezajímavý. Ale jsem z mladé generace.

Pochybuji, že tým blogu bude číst tento článek, ale mám tu vás mé milé čtenáře (a že vás je čím dál víc a kladné komentáře se jen hrnou, za což velice děkuji!), abych se vás zeptala, jestli vám témata blogu příjdou přiměřená, nebo ne.

Říkala jsem si paráda, tohle bude něco pro mě, občas mi totiž chybí Muse a nechce mě políbit a inspirovat. Ale když si uvědomím, poslední tři témata: Ekologie, Peníze a nyní Karel Gott. Co k tomu může člověk napsat? Může říct svůj názor to ano, ale k ekologii jsem nic nenapsala, protože nemám co říct, v něčem je to užitečné v nečem ne, jinak mi to nic neříká (i když je toho všude hafo). K penězům jsem se vyjádřila to trochu šlo, ale Karel Gott?
Potom můžu ještě napsat nějaké informace o té věci, nadruhou stranu, mám blog od toho abych dala svým návštěvníkům svůj názor a prodebatovala to s nimi. Od informací máme totiž Wikipedii.

No a tak si říkám, k čemu takováto témata, když k nim nejde nic napsat.

Daleko víc bych se vyjádřila třeba: ke školství, médiím, hudebním stylům, k životu lidí ve svém okolí (alespoň by bylo co porovnávat s ostatními blogy, přece jen na věci jako karel gott můžu mít dva, max. 3 názory: Mám ho rád, nesleduju to/nevadí mi, nesnáším ho.

A to je vlastně celé.

Otázka homosexuality

13. března 2010 v 15:49 | Rauko Octopus
Sem tam a čas od času se ukáže nějaká špatná reakce na lesbičky a gaye. Jednou je to psychická nemoc, podruhé (podle serveru feministky.cz) jsou lesbičky neštovice, jindy jsou gayové pedofilové a pak si říkejme něco o rovnoprávnosti. Na wikipedii je napsáno že se jedná o poruchu.
Sama si to můžu dovolit říct, protože k nim patřím, kdo čte můj blog delší dobu, zřejmě si všiml. Se svou orientací jsem se nikdy nijak netajila a ani netajím, nemám se za co stydět, necítím se totiž postiženě. Přesto se i v dnešní době setkávám s odporem, ale myslím si, že i to se časem vytratí. Nadruhou stranu, nevytratí se to, pokud se o tom bude dál mluvit jako o paradoxu společnosti.
Ale zkuste se lidi podívat sami na sebe, a hlavně vy, kdo homosexualitu považujete za společensky nepřípustnou a odpornou.

Za společensky nepřístupné a i odporné považuji znásilnění, násilí na zvířatech, příprava a pojídání zvířat za živa, stahování kůže za živa, vraždění, hitlerovské zrůdnosti (osvětim, terezín, dresden), války a jiné nelidské věci. Už na tomhle výčtu věcí je vidět, že jsme horší než zvířata.

Dál nevhodné pro mladisvé
(nechci aby mi kvůli pár větám zrušili blog
a nevím až kam slovní omezení sahá,
ačkoli mě 18 nebylo)

Nudíte se? Nudu zaženou feministky.cz

11. března 2010 v 14:09 | Rauko Octopus
Nikdy mne nepobavilo nic víc, než Feministky.cz .





Nepříjde vám to víceméně ubohé? Jsem osobně ráda, že nikoho takového neznám, protože tý ženský bych osobně dala tečku mezi oči, aby se probrala. Myslím, že nic dodávat nemusím, stačí když si přečtete ty články. Jsou kátké, ale velice zábavné.

Jen chvílema přemýšlím. Není to recese? :D

Inteligence? Omyl

11. března 2010 v 9:08 | Rauko Octopus
Pardon představenstvo, ale musím...

Miss___NaTka___ | Web

máš odpornej blog sorry

Ano jsem ochotna přijmout kritiku a jsem za ni i ráda, ale k čemu mi je, že mi někdo řekne, že mám odpornej blog? Dobrý by bylo říct proč, nebo ne? Takže jsem se zeptala

Miss Hašlerka
dle čeho tak hodnotíš?

Chtěla jsem napsat, že ho má ještě horší, ale rozhodla jsem se nebýt stejná jako ona, a co mi bylo odpovědí?

Miss___NaTka___
hnus dess avše ty jeden šukáku ou jé šuk šuk

Já jsem vůbec nepochopila co tím slečna chtěla říci, tak jsem se šla zeptat, to s tim hnusnym designem jsem pochopila, to ano, ale to znamená: Šukáku? :D

Miss Hašlerka
víš co by mě zajímalo? kolik ti je? Tý větě totiž ani neni rozumět, co si chtěla říct? Sakra holka, já si ten dess alespoň dělala sama, narozdíl od tebe.

Odpovědi se mi již nedostalo, asi slečně došli sprostý slova nebo co? Opět řadím do fen-o-menu, protože si myslím že té holce je tak 13 (abych neurážela 13leté tak 12) a je pěkně nevychovaná, pokud jí je víc, tak nechápu, jak je něco takového možné. Jsem zvědavá, jestli mi odepíšeš něco nemravného nebo se raději neukážeš ;)

Opravdu by mne nenapadlo, co lidé nevymyslí.

10. března 2010 v 21:17 | Rauko Octopus
Mrdat!
1. března 2010 v 14:35 | vzteklej pes | Nějaký štěky
Odpověď na otázku, proč už jsem týden nebyl na nákupu. (pozn. aut.: Cože?! :D)
Hlad je převlečená žízeň.
A žízeň je převlečená chuť na sex.


Zde je blog, jehož článek mě tak dostal.

Jeden z komentářů pod článkem zní: Tak proč mám vždy po sexu žízeň? a odpověď zněla: Příliš malá dávka.

Tak nevím, co to je za úvahu, ale velice mne pobavila myšlenka nad tím proč nebyl nakupovat, protože v její "odpovědi" jsem odpověď nenašla. Řadím to do fenoménu, protože takovýhle článek je opravdu fen-o-menální :) CGZ

Ritch or poor?

10. března 2010 v 10:26 | Rauko Octopus
Peníze. Ovlivňují nás všemy směry i když se to někomu zdát nemusí. První dělení na světě (a především v západním světě) je na ty jsi chudý a ty jsi bohatý. Tys chudý, nemáš (v americké společnosti) na školu, tudíž tys hlupák. Ty bohatý, můžeš být hlupák velký jak chceš, ale nikdo se to nedozví, nebo ti to neřekne (a třeba ani nikomu jinému) pokud budeš mít peníze.
Ty chudý budeš opovrhován, protože nosíš levné neznačkové oblečení (nedej bože od asijského národa). Ty chudý! tys rád že se najíš a musíš pořád počítat peníze, tobě ale stokoruna nikdy neupadne. Ten bohatý však, si koupí každý půlrok nové auto, poslední model mercedesu, aby ukázal, že na to má.

Já si ale myslím, že je lepší být chudým než bohatým. Bohatí mají sice všechno co si vymyslí (a třeba někteří i zastávají tvrzení: i lásku si můžeš koupit), ale nadruhou stranu ty bohatý, taky furt někomu lezou do pr**ky, aby se stali ještě lepšími. Takovýhle boháči, co si myslej že si lásku můžou koupit, kupují si podle mne i přátele. Nevěřím, že by měli takové ty pravé přátele, a už vůbec si nemůžou dovolit jít s nimy jen tak na pivo, a udělat tak trochu bordýlek (každý jsme to určitě zažil, slovem bordýlek, ale nemyslím ztřískat se jak doga a pak jít řvát na ulici), a skvěle se pobavit.
A vůbec! Už jste viděli chudého politika!?! Takovej člověk si určitě neumí představit, jaké to je vyjít s 15 000 pro čtyř člennou rodinu. A nebo si to nepamatuje. Vím jak je to tady s bohatou kastou. Přijede kouknout Nojmanka na závody a hned je kolem ní místní smetánka. To jí najednou všichni znaj, to jsou najednou všichni "kamarádi" a pak se za rohem pomlouvaj.

Druhá strana si myslím, že si dokáže najít pevné vztahy s přáteli, hlavně proto, že jejich vztah neni postavený na tom: to je dobrý přítel, ten mi to a to koupil a pozval mě tam a tam. Peníze pro nás nejsou to nejdůležitější, víme že se můžeme dostat kamkoli i bez nich, hlavně můžeme mít víc!

Jak by bylo vám líp. Snít o nějaké věci? a nebo nesnít, protože ji máme?
 
 

Reklama