Deník

Dvě lodě na vodě, dvě ryby pod hladinou,

8. srpna 2010 v 11:23 | Barbara Von Gattermayer
při svý cestě za vidinou, snad dobrý lidi nezahynou.

1. Chtěli by jste abych natočila video? Já vím, že jsem ještě neudělala ani komix, ale... :) :D ten je na dýl, chci ho udělat až budu chodit do školy. Nebo poslední den prázdnin a první den školy.

2. A vůbec. Mám tu nějaké stále čtenáře? Nebo všichni co příjdete jste náhodní? (Ozvěte se, ať vím, jestli je jedno, že mé příspěvky nenavazují.)

3. Chtěli by jste na mém blogu radši rozhovory, fotografie, články v rubrice fen-o-men, nebo víc recenzí (třeba i ostatních blogů)?

4. A příjde vám můj blog nepřehledný? Jakou rubriku by jste smazali? Jakou oživili/vytvořili?



Vím, že mám mnoho otázek, ano, ale berte to jako průzkum, dotazníček, chci vědět jak si na tom sedím, kdejsem, snad vám to vadit nebude, když odpovíte, moc vás žádám.

Odcházím z reality do snu

7. srpna 2010 v 20:28 | Barbara Von Gattermayer
odcházím
Už se začínám cítit docela dobře. Už se těším jak v pondělí prosedím dopoledne u doktorů. Abych se přiznala, tak asi tak dve hodiny v kuse posloucham Tomáše Kluse. Hele tvrďte si co chcete, ale líbí se mi jeho texty, jeho rafinovanost, slovosled, rytmus a slovní zásoba. A hlavně jeho vtip. Po tom co jsem ho viděla na hradech, ( a jsem ráda, že jsem ho tam viděla), sem zjistila že má něco do sebe. Že se mi hrozně libí ty texty a to, že skoro všude slyšíte jen akustický kytary.
Jen moje doporučení: Da.mukluv meč, Psáno u zpráv, Z deníku, Malčik (Krylovka pro Kryla), Dopis, Panenka...
Rozhodla jsem se přestat trpět. Vydrží mi to? Bože, vydrží? Je to mé největší přání, které teď mám. Být normální, být taková jaká já jsem, být oukej. ŽÍT.
Začnete taky?


New steelky :)

17. července 2010 v 21:09 | Barbara Von Gattermayer
DSCF1141
Vlevo vínovočerný 10 mé kámošky, vpravo černé 20 (2500,-), mé vlastnictví, je vidět, že už jsem skotačila před podiem :D
steelNové 3ky (1600,-)... Jsem s nima víc než spokojená :) a na noze jsou krásný než krásnější :D


A omlouvám se za kvalitu fotek

My oh My....

17. července 2010 v 20:26 | Barbara Von Gattermayer
Minulé dva týdny jsem byla hodně zaneprázdněná. Nejdřív byl On skoro týden u mě a pak já byla skoro týden u Něj. A stálo to za to. Jo v mym životě jsou špatný chvíle a byly i tady, nesnášim je, vzala bych si život, abych se jich zbavila, ale neudělám to. Je tu pár lidí, kvůli kterejm bych to neudělala (díkybohu, bohužel?). Song to say goodbye.
Zlepšila jsem se v tužce, pokračuju temperama (olejovky jsou na blbnutí moc drahý). Mamka mě podporuje v mym snu jít na famu, příští rok tedy nejspíš pojedu na ArtCamp v Plzni, abych se připravila na příjmačky. Když mi nevyjde Praha, půjdu do Plzně a pokud ani to, tak nevím....
Zas mě chytlo malovaní tak ještě dneska něco přidám, pár skic, protože do ničeho velkýho se nechystám, ale já si se skicama vyhraju do detailů, takže kolikrát jsou lepší jak hotová věc.
Koupila jsem si další steelky. Chtěla jsem modročerný, ale Písek je Písek a tak mám opět čistě černý. Takže vedle mejch černejch dvacítek, stojí ještě černý třídirky :). Taky tak milujete steelky?
Akorát už k nim nedávaj otvírák... :(
barbara podpis




Taky jste měli někdy pocit, že přicházíte o sluch? Já se totiž vážně začínám bát.

Jsme šampioni, hledáme práci všeho druhu.

1. července 2010 v 17:33 | Rauko Octopus

Žádný úkol pro nás není problém...

Opravdu? Tak to by jste byli na omylu. Nikdo takový totiž není!
yesr

Včera byl opravdu ideální den. Ne, teď vážně, dostanu vysvědčení a na něm trojka z chování! (Sem to ale zvíře co?) Ptáte se za co? Že by kouření na záchodech (čehosi ) nebo chození za školu? Či jsem snad učitele poslala někam? Nee, mýlíte se. Půl hodiny jsem čekala na to, než mi to opraví zpět na bezchybného žáka druhého ročníku střední školy. Opět je tam chování za jedna. Jsem známkově 50 ze školy a 133 absenčně. z 200 lidí :D Ne dobře, začínám předpokládat, že vás to opravdu nezajímá. Ano, jsem si jistá, že vás to nezajímá. Musim si připravit jak bude vypadat ten slíbenej fotokomix. A já fakt netušim!

Asi budete souhlasit s tím, že tenhle design je otřesnej. Ano, taky si to myslím. Asi použiju design z mého druhého blogu Hašlerkaart a nebo zkusím vyfotit něco, co by se dalo použít ... Zatím nic. Achjo!

Prej někdo krade hesla na blogu. Nevim jak by moh někdo ukrást jentak heslo, aniž by byl hacker, nebo bych mu ho neřekla. Ale budiž. Btw: I hackerovi by to trvalo tak dlouho, že by se na nějakej blbej blog radši vykašlal, ale nic.

Články jsou od toho aby se četli, ale když není co?

28. června 2010 v 20:06 | Rauko Octopus
Jsem vděčná za všechny komentáře a děkuju všem co čtou můj blog.

Momentálně poslouchám Ramona Falls nebo The Agonist (docela rozdíl, já vím, the agonist jsou prostě lepší.) Náladu mám všelijakou. Zejtra nejdu do školy. Jdou naa bazén, z naší třídy tam bude asi 1člověk, já neumim plavat a navíc mám tu blbou alergii na slunce. Takže taky nemusim. Jo a ve středu kadeřnice :)

Asi vím vypíšu co poslouchám, ať zjistíte jaá jsem (stejně hudba říká hodně). A jinak nevím. Vím, že krátké články jsou k ničemu, ale lidi je rádi čtou. A stejně to co dneska píšu jsou kraviny, takže není o co stát.

A zejtra mi snad vyjde jedno focení :)

Rozhodla jsem se...

16. června 2010 v 12:43 | Rauko Octopus
Nafotím příběh, takovej komix o tom jaká jsem, něco o mě, co by vám trochu řeklo kdo jsem, protože to víte zatím jen z článků, které skoro nikdo nečte. A je dávno známo, že komixy lidi i děti milují, protože je tam málo textu, ale přesto se člověk hodně dozví... :) myslíte, že je to dobrý nápad?

Shit Happens

5. června 2010 v 21:18 | Rauko Octopus
Jsem naštvaná na všechny včerejší vlaky... Chtěla jsem jet s Ním k Němu a koupila si zpáteční za skoro 100kč, že pojedu večer domů. Ale vlak měl hodinu spoždění (a ta výluka nebyla nikde napsaná!) takže sem se nedostala ani k němu a musela pro nás jet jeho mamka. Super... Večer ale měl půlhodiny zpoždění, takže bych nestíhala spoj autobusu, takže jízdenka mi byla na dvě věci... No nenaštvalo by vás to? Takže mě mamka nechala přespat do rána, ale že prej musim přijet hned ráno domů, což znamenalo vstávat v pět hodin. Paráda. Večer jsme se šli projít a potom jsem u kompotu ananasu studovala fotografickou teorii a koukali jsme na Foresta Gumpa

"Jmenuje se Forest""Jako Já""Jmenuje se po tátovi""Jeho táta je taky Forest?""Ty si jeho táta Foreste..."

A ty vlaky mě vážně lezou na nervy...

Taky vás tak uklidňuje pletí záhonů? Mě hrozně.
P1560398
P1560410
P1560420
P1560422forestP.S.: Nejlíp se spí na slunci v houpací síti. Věřte mi!

Hledáme spasitele

27. května 2010 v 7:45 | Rauko Octopus
Místo slov vyletí z pusy jenom modrej motýl...


Trpíte někdo přehnanou agresivitou? Já bohužel ano. Poslední dobou už se necejtim ani tolik v depresi, jako v těžké agresi. V sobě mám jenom nenávist, jenom chuť křičet, a za jakoukoli cenu NĚCO udělat. COKOLI...

Zatím se, z většiny držím, i když to tak nevypadá, držím se. Stojí mě to strašně sil, a přesto mám v sobě strašnou agresi, kterou nemohu vybít. Nechci nikomu ublížit. I když mi to vážně začíná být jedno, ještě pořád se snažím aspoň trochu myslet na následky. Bojím se, že jednou mi to bude jedno. Co když vážně někomu ublížím? Co když někomu něco udělám?


...jaká je šance, že z hlavy, vyskočí dalši, a kterými směry?...


Vážně se bojím, a je to ještě horší než depky, jo mám sice antidepresiva, skvělý, už mi začaly zabírat, ale... Je tu POŘÁD nějaké ALE!!!

No prostě, musela jsem je vysadit. Chybí mi pocity, chybí mi šťěstí, zamilovanost. Sice pociťuju radost, ale ten zbytek neni. Krom toho stále nemůžu spát. Prej je mám brát dál, ale jak jsem už řekla, není to tak dávno, ale asi to delší dobu bude, nemyslim si že to něco vyřeší. A celej život na práškách je zbytečnej...

Nejhorší je, že tenhe stav mám (ať depresivní, nebo agresivní) kdykoli. Já můžu bejt zrovna nejšťastnější na světě. Třeba sem, nic se neděje a najednou KaBoom... Je ze mě ten nejzničenější, nejnaštvanější, člověk. Ten co je mu jedno jak skončí. Jediný na čem mi záleží jsou ostatní...

...Vypsaná fixa...

Konečně téma, na které se dá něco napsat?

24. května 2010 v 20:15 | Rauko Octopus
Drogy, drogy, drogy.. Nepsala jsem k tomu už něco? Nejsem si jistá jestli to bylo tady na blogu ale určitě jo. Nesouhlasím s tím a nikdy souhlasit nebudu. Nebudu souhlasit ani s marihuanou. Jednou se se mnou holky ze třídy hádaly proč. Proč říkám i trávě: NE. Řekla sem jim, ale proč? K čemu to je? K ničemu. Taky sem řekla, že mi příjde, že si na tom lidi léčej akorát mindráky (protože se neumí bavit jinak). Oni na to, že prej si mindráky neléčí, že o tom nic nevim. Jo. Jasný. O tom tady mluvit nebudu, ale vim jedno, bavit se můžu i bez nějaký blbý trávy nebo chlastu, prostě to k tomu abych mohla bejt nepotřebuju. A fakt se mi vysmáli, že prej sem padlá na hlavu, ať nevyšiluju. Tak jo.

Můj názor je bych řekla správnej. A i kdyby nebyl, budu si za tim stát, protože podle mě, tohle nikdo nepotřebuje. Jenže prostě bejt v pohodě a nic neřešit je strašně in, tak proč se z toho nepos**t, že? Nechci říkat, že tohle znám jen teoreticky (protože tomu tak bohužel není), ale přečetla jsem toho dost. Určitě znáte My děti ze stanice Zoo, Memento od R. Johna, ale taky jsem četla skvělou knihu Dušemrdi, která je celkem nová a neni sice tolik o drogách, ale o prostituci, jenže to spolu úzce souvisí.


"Oni nemrdaj mě, oni mrdaj mojí duši"


Nedávno u nás ve škole byl kluk z Káčka (Kontaktní centrum), stát to stojí strašný prachy, oni musej mít minimálně VOŠku a ani nemaj jistotu práce (prej záleží na tom, jakou stranu zvolí ve volbách). Přesto dělaj věci, který by jinej člověk nedělal. Denně sou s feťákama a vtloukaj jim do hlavy, aby neodlamovaly jehly, aby vraceli stříkačky a oni jim za to daj nový, aby si pravidelně dělali testy. Vtloukaj jim že když už tak už, když už šňupaj ať si nepíchaj, když už píchaj ať to neni takhle atd.
A to všechno jen proto, aby oni neohrožovaly nás. Za miliony státního rozpočtu, který by se docela dobře hodily jinde, že jo.


Ale tak víme, že je to nezajímá.

Tenhle článek není jen o hokeji! :)

24. května 2010 v 7:54 | Rauko Octopus
me
Taky máte takovou radost z toho hokeje?! Já tedy ano! :) Čechům sem věřila ale rusáci to měli skoro vždycky jasný (hlavně protože ovečkyn je takovej kretén, ještě že už nechytá sokolov). Ale po prvních 20 vteřinách mi bylo jasný, že to prostě musíme vyhrát, a vyhráli! :) Nejvíc hnusný bylo, jak nám tam střelili ten gól a nebylo jistý, jestli před nebo po čase. To se tou nervozitou klepaly i skleničky na stole :)

Ale zpět k mému životu. Budu muset uklízet, no asi to znáte. Mám tu zas hroznej bordel! Odpoledne asi zase vyběhnu fotit a máme dva tejdny praxi (tudíž prázdniny) protože maj maturanti svaťák. Řeknu vám, docela si užívám to, že mám ještě praxi, protože pak už to bude jen horší, zvlášť jestli do toho všeho chci zvládnout příjmačky na FAMU. Asi jsem blázen, já holka ze zapadlé vesnice, nic neříkajícího jména (ani sousedi mě pomalu neznaj) chci patřit k elitě národa, která bude zkrášlovat tuhle zemi.

Dobře to bylo trochu přehnané tvrzení. Myslím to tak, že umění považuju za něco, co tvoří lepší svět, co může potěšit, pobavit, zkritizovat, poučit a také velice dobře ukázat na určitý problém. Pro mě nikdy nebude něco znamenat fotka krajiny (pokud nebude pohled na ni pohlazením na duši). Protože taková krajina vám nic neřekne. Prostě chci okolí něco vzkázat, i když teď to až tak úplně nedělám, nemám k tomu prostředky (můžu totiž fotit akorát tu krajinu :D).

Co by jste vzkázali světu vy?

clanek neni dopsanej pac to s tim telefonem jeste neumim

15. května 2010 v 21:34 | Rauko Octopus
ahoj everyone! pisu z mobilu tak je to trochu namahavej clanek. vim ze jsem dlouho nenapsala, ale nejak nestiham, je toho moc co chci stihnout udelat, a ze jsem toho stihla vazne hodne... doufam ze me brzo napadne nejaky vhodny tema pro psani clanku do fenomrnu, nebo by vas samotne zajimal muj nazor na nejakou vec?

Long Time ago...

2. května 2010 v 19:10 | Rauko Octopus
A jejej... Kdy já jsem psala naposled! Stydím se stydím za své výkony, ale nebyl vůbec čas.

Rekapitulace týdne.

Minulý pátek jsem spala u mé milované lásky, šli jsme na večeři (ano měli jsme výročí a oba narozeniny) a potom jsme jeli domů, kde na mě čekalo strašně nádherné překvapení (o kterém by mě nenapadlo ani snít), a abych to už řekla, čekala mě

postel plná květů z růží.


Holky umíte si to představit? Když příjdete do pokoje, přejedený se těšíte jak si lehnete, ani si t neuvědomujete a najednou baf. Byla jsem z toho oněmělá dalších dobrejch půl hodiny. Druhej den jsme spolu vařili oběd. Jo rozhodla jsem se udělat bramborový knedlíky plněný uzeným a k tomu zelí. Knedlíky se
:)
mi jakž takž povedly, ale to zelí! V životě jsem ho nedělala, a tak jsme se rozhodli, že ho rozdělíme na půl a každej budem vařit svoje, kdyby se jedno nepovedlo, aby se to dalo jíst :D Nakonec zlato ho měl moc kmínový, já moc kyselý, tak sme to smíchali zase zpátky :D

Večer jsem šla na No Name.
Igy je fakt magor! Ale skvělej!! Chci na ně znova. Řekla bych, že díky klukům, který jsou strašný komici (a hlavě Igy) byl celej koncert úžasnej. Půjdu na ně do budějic znova :D

V neděli (když sem byla po těch třech dnech úplně mrtvá) jsem musela shrabat krtiny na zahradě a pozbírat kamínky. A tak jsem si pořídila šneka. Nemá jméno a až ho bude mít, tak vám to oznámím.

A pak mě čekal psycholog/psychiatr... Mám z toho smíšený pocity, napsal mi nějaký jakýsi antidepresiva, ale zrovna tak jsem to nechtěla. Ale třeba t pomůže, uvidíme.

Dalšího dne začala útrpná děsivá praxe (ale nakonec jsem to zvládla) A to byl další důvod proč jsem napsala až dnes. Nemá cenu vám popisovat naší nezáživnou praxi. Jen ve čtvrtek za mnou přišel zlato, tak sme šli na podskalí, kde jsem po té úmorně náročné praxi začala usínat (v půl třetí odpoledne) a tak jsme šli na kafe, odkud jsem myslela, že nedojdu na nádraží :D Nakonec jsem došla a jelikož jsem se nemohla dostat domů, jela sem s ním k němu a byla tam až do noci, než si pro mě přijeli.

A v pátek byl konéééc!! :)
:))

V sobotu jsem měla slavit narozeniny, ale přijel jenom Honzík takže sme se na to vykašlali a musim počkat do úterka. Byla jsem ráda že tu byl:)

A dneska? Vyráběla jsem brože z plsti a šperky z drátků. jinak nic... Měla bych si uklidit, achjo.

Last minute?!

21. dubna 2010 v 18:19 | Rauko Octopus
Byla jsem dlouho pryč, stihla jsem přidat jen pár fotek... Ale proč sakra? No řekněme, celej výkend jsem musela otravně strávit ve společnosti lidí ve věku od 36 výše, přičemž 70% této populace mělo věk nad 50. Babička slavila 60!! Hurá!!... "Zábava" na celej výkend. v pondělí jsem byla tak dead, že jsem usnula hned jak jsem se vrátila ze školy. V úterý přijel miláček a opět proběhlo takové to čajové sezení na jogitý. a dneska jsem se k tomu konečně dostala! :) ale mám čas jen na krátkej proslov, takže moc dlouho nepobudu. Jen jsem psala slohovku (osboní dopis) na téma: Existuje láska až za hrob, pane Shakespeare? Možná jí sem pak přepíšu, jestli mi jí náš milý pan učitel vrátí až bude opravená (bojim se těch hrubek).

Bohužel to bude dneska bez fotky, jelikož žádnou nemám...

A ještě pár informací do budoucna: Zítra přijedu domů pozdě, v pátek spím u miláčka (ANO, ANO! A nechce se mi tomu věřit!), v sobotu se vrátím, převleču se a letím na No Name (pecka no :D) v neděli dospat tuhle sobotu a neděli (co už proběhly, na oslavě se moc spát nedalo) dospat budoucí pátek a budoucí sobotu. No a v pondělí letíme k psychologovi (ano už to tak bude...) a v úterý odporná nechutná praxe v jednom nejmenovaném podniku.

My na euroškole máme totiž praxi 2 týdny ročně v tom nejmenovaném podniku, 2 týdny kde si sami zvolíme a 2 týdny o prázdninách... A od třeťáku každý pondělí.

Mějte se! :)

Lepší než život

11. dubna 2010 v 9:37 | Rauko Octopus
Nadpis opět inspirován červeným trpaslíkem
No wow! jsem happy! jsem happy!! :) Nečekala jsem to tak brzo :) byla jsem přijata do AUTORSKÉHO KLUBU. a to pro mě něco znamená! :) a už jen proto, že v autorském klubu se nachází ty "lepší" blogy.

Vlastně když si chcete na hlavní stránce blog.cz něco přečíst, tak si můžete vybrat z blogů autorského klubu, témat týdne a potom aktualizovaný výběr všech blogů. A všimli jste si, jak je to v tý poslední části mizerný? Samá miley, ashley, .... blabla ... výjmečně něco zajímavýho ... blabla ... tečka, nemá cenu řešit. Takže já zůstávám většinou v tý první části, a téměř vždy si něco velice zajímavýho přečtu. A proto pro mě (tedy můj blog) bylo tak podstatný dostat se do autorského klubu.

Mám ohromnou radost! :)

rauko - http://rauko.blog.cz/ Stejně jako prudent-wolf - Ano- pěkná číča, nemám co kritizovat:)
('cause: prudent-wolf - http://prudent-wolf.blog.cz/ Ano, ano , ANO- autorák každým coulem)

Takže jsem velice, nadmíru, nejnadmíru spokojená...

Jo a gratuluju Tisce že o kolo později patří též do autorského klubu :) (protože si myslim, že si to zasloužíš a protože vim že si to tady přečteš :D)

Oh můj bože, sníh

11. dubna 2010 v 9:18 | Rauko Octopus
Sněží. Fakt konec jako, mám ráda sníh, ale jen když se dá jezdit na prkně. A sezona už skončila. vážně mě naštvalo, když jsem vstala z postele, a první co vidim z okna neni krásnej východ slunce, nýbrž sníh...

Sloni vytvale prší na vietnam

10. dubna 2010 v 20:47 | Rauko Octopus
(Red dwarf I - kryton po prvním spojení obvodů)
Jsem tu zpět po náročném týdnu. Mám prostě chuť napsat, jak se mám skvěle! (ano mám dojem že mne nezastihla jediná depka, a nebo jo? asi nebyla tak strašná páč si jí nepamatuju) a to je co říct! Všechno (téměř) mi jde skvěle! opravila jsem si NJ, takže jsem se sebou spokojená, dodělala úspěšně seminárku z TOS, takže jsem opět se sebou spokojená. Teď už stačí jen opravit zeměpis (ano, nechala jsem si dát 5, protože mi přišlo zbytečný učit se textilní, gumárenský, chemický a sklářský města), ale ten opravím na něčem, co mě zajímat bude.

Ve středu jsme byli na kulturním dopoledni, měli nám pustit moje levá noha, ale nefungovali titulky, díkybohu, takže pustili knoflíkáře. Docela zajímavý, musim to někdy dokoukat protože mě zajímá závěr. Popisovat vám to nebudu, nejzajímavější byla scéna Taxikář. Odpoledne za mnou přišel můj jedinej nejmilovanější (nejnejmilovanější) miláček a po pizze s holkama jsme šli do čajovny na yogi tea. Bylo mi krásně a v rádiu blackmores night a vůně skořice a dala bych si wasabi buráky.

A dopoledne sme viděli LAMU!
lamy

Čtvrtek byl dost průměrnej, jasný nic moc. Ale pátek stál za to, bylo mi krásně, bylo mi nádherně, krásně a nádherně. Byla jsem šťastná, na vlak jsem jela městskou, holkám sem dala dvacku abych nemusela pěšky, a protože samotný se mi nechtělo, byli šťastný, že nemusej s báglama přes celý město. Tam v druhym doma mě čekal obíděk, drž hubu, postel, krásná postel a krásná únava (:D).
A po cestě domů, samozřejmě, červenej trpaslík a dvě ukecaný báby s jedním sluchátkem mp3.

A dneska? Krása... ON byl u nás, byli jsme se projít, já fotila a fotila... a jsem v dobré velice dobré náladě. Pak mu řidič autobusu řek, že nejede do strakonic (přitom jel, *****) a tak se u nás zdržel ještě pár hodin navíc (ach jak krásné to byly chvilky), a teď je právě na cestě domů drncákem.

S maminkou jsme si koupily lístky na no name a čeká mě zase pár náročnejch tejdnů.

Téma týdne je zabiják jarních poměnek

6. dubna 2010 v 19:14 | Rauko Octopus
avatar
Opravdu, tohle téma týdne je zase ku věci: zdraví je si myslím nejdůležitější. tečka. a nebo další možnost využití pro miley a ashley blogy, které se pod záštitou tématu ukazují na hlavní stránce. Děkuji nechci.

Mám skvělou možnost, kterou si nenechám ujít. Nemůžu. Pod velením NaturVision se koná fotografický kurz pro studenty sice v přirodě, ale každá zkušenost se hodí. Jen musím dokoupit ten stativ. A znáte fotografa Jana Svatoše? Já ještě ne, a asi ho ani moc znát nebudu, ale třeba trochu jo. Asi jste si všimli, jak mě baví fotit, takže se toho prostě chytit musím, červen jede! :)
Moje víčka se zavíraj po co pěti minutách tvrdýho spánku, mamka žere flegmouše všech flegmatiků Mentalistu a já občas s ní, ale blbne nám nahrávač, takže mě na to nebaví koukat, když se to seká jak koktající pitkin. Dala bych si šálek kávy a pustila se do dalšího čtení červenýho trpajzlíka, ale to až zítra ráno, kdy se máme s naší "bombovou" třídou sejít na hradě, takže si ráno ještě skočim do knihovny, pro rosemary má děťátko, trpajzlíka a mechanickej pomeranč. A pak se s naší bombovou třídou vydáme na "kulturní" představení: moje levá noha, a to jen z důvodů, že se skládá nějaká maturita a ve škole potřebujou jakejsi klid. Nejlepší je, jak nás vyhoděj nakonci května na dvoutýdenní praxi, aby maturanti měli klid. Dobro, chápu, ale k čemu nějaká praxe, sakra.

Tak se podívejte, jak já nesrozumitelně zase píšu. A tohle dělám ale jen v připadě, že zrovna čtu knížku, která mne zaujala a mám až mooc přerostlou slovní zásobu. Tak ahoj kids.
(a avatar je prosím můj, všetně fotky ;) )

Neskutečně mě to pobavilo

3. dubna 2010 v 15:25 | Rauko Octopus
George McIntyre si vložil starožitný revolver Smith and Wesson do úst a zmáčkl spoušť. Jeho poslední myšlenka byla: Vsadím se, že to nebude fungovat. Ale mýlil se.
Kulka mu vylétla zezadu z hlavy a na místě ho zabila. Svou krátkou, ale významnou cestu skončila po průstřelu McIntyreova fíkusu ve zdi kanceláře.
Fíkus to překvapilo. Kdyby uměl mluvil, vůbec nic by neřekl. Tak byl ten fíkus zaskočený.

:) červený trpaslík :)

Zařadil režim skákaní a připoutal se

3. dubna 2010 v 13:46 | Rauko Octopus
rauko
Konečně jsem došla k tomu, abych si sepsala seznam knížek, které chci přečíst. Je jich pár, ale konečně vím, že až vlezu při nudném odpolední do knihovny, budu vědět co si půjčit. A začnu červeným trpaslíkem, jekyllem a panem hydem, mechanickym pomerančem, stepfordskými paničkami, drákulou, frankensteinem nebo stopařovým průvodcem po galaxii. Ještě nevím. Můj vkus na knihy se asi změnil, nějak mě už nebaví fantasy, které jsem vždycky s láskou četla.

Mám rozečtenýho červenýho trpaslíka a docela mě baví. Znáte ten seriál ne? Rimmer, Kocour, mechanoid a Lister :) dávali to na čt2, ale to je z cesty, no prostě ho mám v elektronickej podobě, moc mě to nebaví. Četli jste někdy něco v elektronický podobě? Mě chybí moje milovaná záložka :D

Ve čtvrtek jsem byla v Praze s láskou, mery, andy a vencou, jsem z toho nemocná, ale nožičky mě nebolej. Mám konečně brejle, po vyzkoušení 2set brýlí my jedny sedly. Bylo tam hafo krásnejch debilek, svetle modrejch, tmavě modrejch, černejch ale i bílejch zebrovanejch. Jenže ke mě to nejde. Tak mám pilotky. A taky vybraný šaty v nosferatu. S mou láskou si budem kupovat crazy čočky, jéhe to bude veselo :) V tejdnu si nechám (snad) odbarvit tu hlavu abych si mohla nahodit nějakou manic panic barvu. Nejspíš fialovou, červenou nebo modrou, ale nechci to na celou hlavu, tak já nevím :D

Jsem nějaká upovídaná tyjo, tak zase někdy příštěě...

A pokud znáte nějakou šílenou knížku sem s ní :) (baví mě číst příběhy lidí, kteří nemají až tak obyčejný život. Rozdvojené osobnosti, příběhy feťáků - i když na nich už mi nepříjde nic zajímavého - prostě mluvím o takových, co jsou odmítáni společností, však už mě znáte).
 
 

Reklama