Jaké máte sny?

4. října 2014 v 13:21 | Bonnie Galactic |  Deník
Poslední dobou hodně přemýšlím o takových věcech, co se týkají našeho myšlení. Jako jsou sny, mysl, paměť, vnímání okolí,... A docházím k zajímavým myšlenkám. Některé věci trvá vypozorovat poměrně dlouho. Třeba jaké máte sny. Nejde o to, jestli se vám zdají hezké nebo špatné věci, noční můry, touhy nebo jen zopakování předešlého dne ve vizuální podobě.
zdroj: tumblr

Ohledně snů, jsem přišla na pár věcí, které mě i trochu děsí:

1. Sylším hudbu, ne slova
Stalo se vám někdy, že jste se probrali a už jste měli písničku, nebo i úplně cizí melodii na rtech a chtělo se vám jí broukat? (Nemusí to být zrovna nějakej lovesong) Pravděpodobně to bude proto, že jste ji slyšeli ve snu. Proč se tam ale objevila, to nevím. Takže když si hned ráno jak se proberu přehrávám sny, zjišťuji, že v sobě mají opravdu hudbu (Něco takového musíte udělat ještě než otevřete oči, jinak sny opravdu zapomenete, nebo si maximálně vzpomenete o čem zhruba byly).

Já sama mám tendenci si své vzpomínky "ukládat" do písní. Pak mi kolikrát stačí si písničku pustit a voalá. Myšlenka je na světě. Bohužel i ta špatná, ale nevadí.

2. Moje sny jsou barevné
Nebo minimálně v RG rozhraní. Nejsem si jistá, jestli jsem někdy viděla modrou, ale červené a zelené (a jejich kombinace) určitě. Je to jako když vám na monitoru odejde modrá barva. Otázkou zůstává, jestli jsem to pouze nepřehlídla. Každopádně to, že jsou barevné má spojitost s vizuálním myšlením, jiným vnímáním svého okolí a tím, že nejsem barvoslepá.

Pro upřesnění, já si jako dítě myslela, že barvoslepost je to, že vidíme černobíle. Není tomu úplně tak. Znamená to, že třeba nevidíte určitou barvu, jako třeba právě modrou.

3. Cítím bolest
Popravdě, zatím nic nebolelo víc, než 5 kulek v hrudním koši. Chvilku to trvá, než umřete, takže, noo, řekněme, cokoliv jen ne umřít zastřelená.

4. Cítím co dělám
Chlad, zimu, pot, déšť. Jednou jsem ve snu někoho škrtila, popravdě to teplo z krku toho muže na rukou jsem cítila ještě pár minut. Najednou vás napadají takové myšlenky jako: "Proboha, co když je někde paralelní vesmír a já právě někoho vážně zabila?"

5. Neprobudím se když umřu
Většina lidí se lekne, že se ze snu probere. Já ne. Já si pěkně počkám, než umřu. A věřte, že si to nedělám schválně, což souvisí s bodem 3. Většina lidí by se probrala dřív, než by koupila takovou nálož.

6. Sleep paralyse
V závislosti na předchozím bodě odhaduji, že trpím i spánkovou paralízou. Ale zatím jsem nevypozorovala, jak přesně ta situace vypadá.

7. Po smrti nic není
S bodem 5 také souvisí, že vím, že po smrti je tma. Alespoň ve snu. Až pak se mi totiž podaří probudit. (S touto myšlenkou mě také vždy napadne jiná: Proč se "nic" zobrazuje jako nekonečný prostor černé barvy? Proč to není třeba bílá? Je to tím, že kde je nic, tak ani slunce nesvítí?)

8. Všechny sny jsou noční můry
Je jedno, jestli jsou hezčí nebo ošklivější. Ještě jsem se nedívala na západ slunce na pláži se svým milovaným, aby se to nezvrtlo v příchod třeba zombie mořských pan (vtípek, jo?).

9. Učím se sny ovládat
A naštve mě, když si nemůžu zaboha vzpomenout, co se mi zdálo.

10. Když se mi zdá o něčem, co jsem dělala ten den, pak si to lépe pamatuji.
Něco jako ukládací proces.

11. Sny předpovídající budoucnost
Ano stalo se mi to. Už 2x.

Ale člověk si časem zvykne.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 a1950 | E-mail | Web | 4. října 2014 v 13:43 | Reagovat

Já mám sny většinou stejné - už 4x jsem měla za sebou stejný nebo podobný sen - většinou jde o kousek místa nebo se mi sen třeba po roce opakuje.
Často se mi ale stává že při snech zamrznu - a nemůžu se pohnout, protože jakmile se pohnu tak mi projede páteří příšerná bolest.
Ale začala jsem si na to pomalu zvykat.
Někdy mám pocit že si ten sen řídím a někdy se bojím usnout, aby se mi sen nevrátil...
Ale já mám spánek většinou beze snů.

2 Guizmo | 4. října 2014 v 13:58 | Reagovat

Já mám hodně zvláštní sny, když to nejsou přímo noční můry, tak běhám, běžím, běžím, neunavím se, ale nemůžu přijít na to, co hledám. Nebo se ztratím a hledám východ.

Pak jsou ale takové zvláštní sny, jako třeba mám hrůzu ze snů, kde kolabuje, nebo neexistuje prostor, jsou velké věci nacpané do malých věcí a vejdou se tam... zní to zvláštně, ale ten pocit z těch snů je hrozný.
Nebo sny o pavoucích, no to je potom moje maličkost schopná se v noci sebrat a jít si šátkem převázat pusu, ab y jí náhodou nevlezl pavouk do pusy o.O!

3 MaddyHarry | Web | 4. října 2014 v 14:04 | Reagovat

Vlastně nikdy nemám sny, které bych si přál. Je tedy pravdou, že zrovna nedávno se mi zdálo, co jsem chtěl... nebo spíš s osobou, co jsem chtěl ve snu potkat, ale to bylo všechno. Před pár lety jsem měl i sny, které jsem mohl ovládat - byl jsem z části "probuzený" a mohl si ve snu říct, že chci udělat toto a tamto. Ale to se mi dělo jen dva tři měsíce a od té doby se mi to nestalo.
A pak jednou za čas mám takovou noční můru, že z toho mám depku na týden.

4 Zlatka | Web | 4. října 2014 v 14:31 | Reagovat

Já mám pořád noční můry, někdy mám více snů a některý z nich může být pohodovější, tak pak mám celkem fajn den, ale jinak jsem věčně zachmuřená, protože jsem z těch snů dost vysílená a vystrašená. A věštečné sny mívám také. Už se mi to stalo minimálně 34x - 4x.

5 Zlatka | Web | 4. října 2014 v 14:31 | Reagovat

*3x :D

6 A | Web | 4. října 2014 v 14:42 | Reagovat

Já jsem teda měla zato, že ve snu není možné slyšet žádné zvuky. Alespoň já jsem je nikdy neslyšela. Vím, co mi lidi říkají, ale pamatuju si to prostě jen v "hlavě" jakoby mi to říkali v myšlenkách, zvuk jsem teda nikdy v životě neslyšela.
No a mě se zase noční můra v životě nezdála. Nebo si ji alespoň nepamatuju. Zdají se mi max takové hodně zvláštní sny, ze kterých mám zvláštní pocit, ale nočními můrami bych je nenazývala.

Vlastně jednou jedinkrát jsem slyšela ve snu zvuk! Skoro bych kecala. Ale to ani nevím, jestli byl sen anebo něco při polovičním vědomí, protože to bylo sakra divné, pokaždé když se mi "sen" toho rázu zdá, poznám, že to není jen tak nějakej sen, takže bůh ví, co to bylo.

Já si ze snů nejvíc pamatuju pocity. Prostě takové dojmy, atmosféru, co jsem nikdy na tomhle světě nezažila. Necítím nic vlastním rukama nebo tka, ale pocity, to jo.

A barevné taky jsou. Copak se někomu zdají černobílé sny? :D

7 Bonnie Galactic | Web | 4. října 2014 v 15:51 | Reagovat

[6]: Představ si, že ano. Jsou lidé, kteří mají pouze černobílé sny. Třeba můj kamarád, který trpí částečnou barvoslepostí, mi vyprávěl, že si je jistý, že jeho sny jsou černobílé. A já pak měsíc přemýšlela, jestli ty mé jsou barevné nebo ne, až se mi zdál jednou sen, kde barvy hrály opravdu důležitou roli, takže jsem si ráno po probuzení pamatovala, že (plácnu): Ta růže co jsem dostala byla červená.

8 Kika | E-mail | Web | 4. října 2014 v 16:11 | Reagovat

Musím říct, že teda vůbec neprožívám to co Ty, dalo by se říct, že prostě jen spím a nějak obyčejně sním, když vidím, tak rozmazaně (asi protože nemám na očích brýle :D) ještě nikdy se mi nestalo, že bych viděla/prožívala co je po smrti (tmu). Prostě umřu, probudím se. Ani se mi nestalo, že by mi sen předpovídal budoucnost. Asi to bude každý mít trochu jinak, já dost často běhám.. Jinak ale z Tvého popisu mi přijde, že si spaní ani moc neužíváš a moc dobře se Ti nespí :-(

9 Bonnie Galactic | Web | 4. října 2014 v 16:39 | Reagovat

[8]: Naopak :D naučila jsem se to vzít jako fakt a začala to takhle zkoumat. Takže čím horší ten sen je, tím víc mě fascinuje. I když občas příjde něco, z čeho se nemůžu "probrat" několik dní. Třeba jako minule, kdy na mě útočilo asi 15 vlků.

10 m. | Web | 8. října 2014 v 16:23 | Reagovat

To, že se neprobudíš, když ve snu umřeš, nemá nic společného se spánkvou paralýzou :) Paralýza je, když ti spí tělo, ale mozek je vzhůru - jsi doslova paralyzovaná, nemůžeš se pohnout, ani zakřičet, ani nic. Je to nesmírně děsivý stav, několikrát se mi to stalo a znám lidi, co tím trpí a mají to fakt skoro denně. Existuje i opačná paralýza, kdy naopak mozek spí a tělo je vzhůru - z toho pak jsou lidi náměsíční a chodí nebo mluví podle toho, co se jim zrovna děje ve snu.

11 Bonnie Galactic | Web | 8. října 2014 v 19:30 | Reagovat

[10]: No já se svýmzpůsobem probudím. A zároveň ne.

12 mJ | 11. října 2014 v 21:33 | Reagovat

devítku a jedenáctku máme na chlup stejnou.. teda mě to jen neštve.. jednou se mi podařilo uvědomit si, že sním, ale byla jsem z toho tak vyplesklá, že jsem se probudila.
a taky si chci nechat vyrobit náramek s nápisem sním či bdím.. třeba to pomůže

mám to zvláštní.. jsou období, kdy se mi zdají sny, kde je nějaká ta základní myšlenka stejná, ale příběh jinej. poslední dobou utíkám obrovskou opuštěnou budovou, v dost chátrajícím stavu a před něčím utíkám.. většinou to jsou zombíci ('wtf' si vždycky řikám :D :D)
miluju sny
a nejvíc ty o vysněnym
jednou jsem měla sen na dovolený v turecku, kde se mi zdálo, že jsem se načuchala omylem nějakýho čistícího prostředku a měla jsem dost zfetovanej stav a jsem viděla hudbu... ráda vzpomínám na ten zvláštní pocit, který jsem měla..
jo a to je další věc.. spíš než obrazově, mám sny pocitově. ale tak to má asi každej.. často se budím z dost zvláštím a špatně popsatelným pocitem. nebo když se mi zdá o někom, koho třeba tolik neznám a v tom snu prožijem něco intenzivního.. někdy to odezní po třech dnech, jindy třeba ještě večer toho samého dne. je to divný, ale to mě baví.
sorry za sloh, řikám, miluju sny :D

13 Bonnie Galactic | Web | 12. října 2014 v 14:06 | Reagovat

[12]: No to nevadí, byl to zajímavej sloh, protože si mi připomněla, že se mi občas zdá nějakej ten "intimnější sen" a pak na tu osobu, byť nikdy neexistovala nemůžu chvíli zapomenout :D

14 Veronica.Mathers | Web | 18. října 2014 v 12:37 | Reagovat

S tou 5 mám zkušenost, ale spíše psychickou bolest než fyzickou. 8 taky souhlasím =)
Mě se zdál jeden sen, několikrát. Odehrál se v nějaké hospodě v Praze a teď, když se sem budu stěhovat, bojím se, aby se nestal skutečností.

15 Shio Usami Akira | Web | 18. října 2014 v 19:18 | Reagovat

Nesnáším sny, ze kterých se probudím, když umřu .. fuj fuj fuj.

Stalo se mi to asi před týdnem a po probuzení sem byla asi 15 minut nepoužitelná a hleděla sem do tmy. Úplně mnou prostupoval ten strach, který jsem měla ve snu .. T__T

PS: Taky bych se chtěla naučit ovládat sny :) Určitě by se to hodilo. Jen bych se pak bála, že bych se nedokázala probudit.

Kamarád mi kdysi dělal přednášku o snech a Lucidním snění - od té doby nechci mít v pokoji zrcadlo, protože když se ve snu podíváte do zrcadla, tak se vidíte jinak - pokřiveně a kdo ví jak ještě hrůzostrašně.

Něco podobného je to třeba s hodinkama - ve snu neplyne čas normálně :) Takže pokud si někdy budeš chtít uvědomit, že jsi ve snu .. mrkni se na hodinky.

16 Bonnie Galactic | Web | 20. října 2014 v 12:33 | Reagovat

[15]: jo to s hodinkama znám. A pomáhá to, předevčírem v noci jsem si uvědomila že sním. Konečně. Až jsem se probrala :D

17 Em s tečkou | Web | 22. října 2014 v 1:17 | Reagovat

Zajimavy, taky jsem ve snu zemrel zastrelenim do hrudniku (nejakej mafian do me vypalil zasobnik) a presne jak rikas - pomalu jsem umiral a jakoby "vyhasinal" a pak nebylo nic, jen cerna tma. A az potom jsem se vzbudil. Taky jsem na zaklade toho od ty doby presvedcenej, ze presne takhle smrt vypada. Zajimavy, ze to mame stejne :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama