Říjen 2010

Ženy..

31. října 2010 v 19:49 | Barbara Von Gattermayer |  Deník
Cítím se v beznaději. Ač jsem odhodlaná se učit, nejde to. Dnešek mi opět naboural plány, v týdnu jsme byla tak šťastná, že jsem zapoměla naučit se dvě lekce němčiny denně, ale vydělala jsem si pětikilo hraním monopolů s malou K. Z práva další 5. To bude veselo, nevím vůbec jak to doženu. Ještě že zkouší po kapitolách a ne celej sešit. Narozdíl od našeho inženýra! Ten zkouší všechno od prváku až do konce (ještě že eknu máme až od druháku, ekonomka je na tom hůř). A vlastně je to zbytečný. Máte to v maturitních okruhách. A co tam neni? Nevadí.
Právo mi vadí víc. Nejde mi do hlavy a navíc mě štve, jak si naše učitelka myslí, že všichni nutně musíme maturovat ze ZSV. Jenže já nechci. Nemám na to odmaturovat z věcí jako je občanka a právo, nejsem cvok. Prostě humanitní předměty mi nikdy nešli. Kdybych aspoň vynikala v tý matice. Jenže když už od 6 tý třídy mám učitele, který mi nejsou schopný vysvětlit ani jak se počítá odmocnina...
Takže jsem debil úplně na všechno kromě angličtiny a nauky o nápojích a managementu. Jo ještě teorie cestovního ruchu, jenže to jsou všechno předměty, který znám z praxe a jsou pro mě opáčko.
A z češtiny, ač jsem ji uměla jsem měla za 4 (dekadence) protože jsem si nemohla vzpomenou na impresionalistickou sbírku a správně popsat esej. Bomba.
Nestěžuju si na školu, stěžuju si na sebe, aby jste si nemysleli. Jsem hloupá a neumim si nic spočítat. Fakt mám pocit že všechno poseru. Místo abych se učila, píšu tenhle článek.
Jenže copak já můžu učitelům vysvětlovat, že celej říjen, výkend co výkend skládám dříví, aby bylo v zimě čim topit? Že přijíždim domů každej den v půl 6? Vyčerpaná a zničená? Že po cestě v autobuse se učit nedá?
A že nemůžu najít termosku, abych si udělala černej čaj?!

Swan

31. října 2010 v 18:39 | Barbara Von Gattermayer |  Fotografie
swan

a byl tam taky Labuťák a furt se naparoval!

Písek

31. října 2010 v 18:37 | Barbara Von Gattermayer |  Fotografie
Písek
ÁÁÁÁ nesnášim kompresi!!

Další várka naušnic (diy)

31. října 2010 v 17:36 | Barbara Von Gattermayer |  DIY

Přívěšky (Diy) a brož

31. října 2010 v 17:34 | Barbara Von Gattermayer |  DIY

Hromada naušnic (DIY)

31. října 2010 v 13:42 | Barbara Von Gattermayer |  DIY

Zatím vše, ostatní přidám později, nechtějí se mi nahrát..

Líbí?

CHYBA

24. října 2010 v 21:08 | Barbara Von Gattermayer
že mám zas o čem povídat?

Nemám!

Jsem strašně jednoduchá, jako vždy, se vším rychle hotová, sakra. Neumim vnímat, přišla jsem o veškerou soustředěnost. Pomalu nevnímám ani svoje myšlenky, natož co dělám. Nebo bych měla dělat. Jediné, čím mě baví se zabývat, je výroba naušnic a hledání návodů jak na nějaký věci co nejsnadnějc. Jediné co mě teď těší je, že si konečně pořídím potkana, sice to má jeden háček, ale o tom až jindy. Jinak jméno bude nejspíš Electra... Jako El. Ale to se ještě může změnit.
A tím končím, zapomněla jsem, o čem jsem to vlastně chtěla psát...
Trapný.

Radši se podívejte sem.

dvoje nové naušnice

24. října 2010 v 19:47 | Barbara Von Gattermayer |  DIY
Nejprve něco duhového :) cena okolo 90,- kč, mráček z lakovaného fima, závěs je z rokajl korálků + nějaké plastové korálky aby se barvy trošku měnily.

A černá pofiltrovaná naušnice + ze stejné kuličky přívěšek na krk 100kč celý set.

Líbí?

Recy šperky z pet lahví

20. října 2010 v 19:02 | Barbara Von Gattermayer |  DIY
hore: rozteklý vinyl, green zebra, Přívěšky I
dole: malý rozteklý vinyl, power flower (moc se mi nepovedla), green square

ceny jsou u všeho do 100kč :)

Líbí, nelíbí?

Focení s Barčou K. na hotelu Tosch

19. října 2010 v 15:44 | Barbara Von Gattermayer |  Fotografie
recepce
Barů K.
Barča K.
Barča K.
Barča K.
Škoda, že jí to napadlo až večer, já prostě neumim vyvážit žárovku...

Barbara (foto)

17. října 2010 v 20:13 | Barbara Von Gattermayer |  Fotografie
tosh
By Barůů K. :)

Vídeňáva (foto)

15. října 2010 v 10:37 | Barbara Von Gattermayer |  Fotografie
káva

(jinak vídeňáva je sloučenina vídeňské kávy - vídeň(k)áva :D)

Jmenuje se jednoduchá

15. října 2010 v 10:35 | Barbara Von Gattermayer |  Deník
Sedim si v hotelu Tosch před recepcí v naprosto luxusnim křesílku a apartmá za 3500,- na noc. V kuchyni se tu nosí čepičky a v restauraci je vše předem dokonale připraveno. Nádhera.

Ale to jsem ješě nezačala pracovat. Dnešek máme prý volno, že se tu nic neděje, Baruš má jako na všechno spoždění, ujel jí autobus. Myslím že až příjde do recepce a představí se, recepční bude mít dejavu jak ze snu, jmenujem se totiž obě Bára. Je tu strašně moc obrazů, což se mi líbí, několik z nich vypadá, že mají historickou hodnotu, což se mi líbí ještě víc. Nevím do jakého slohu bych tu tu předrecepční halu zařadila, asi by to bylo něco mezi barokem a renesancí. No, nepřeplácané, spíš k renesanci. Ale to je jedno, pak dodám fotky, co myslíte? Už jsem zase došla k tomu, že čumim po lidech a píšu text na notebooku a nemám v něm ani jednu chybu (no dobře možná dvě :) ) Vlastně nemůžu ani čumět do notebooku, protože si to tu musim prohlížet...

Těšim se až uvidim zejtra ten terror na place. No a Barů v kuchini. Yahoo!

Tak se mějte, já se rozhodla, že si jdu hledat fotosoutěže, třeba se v nějaké nějak normálně umístim. Chci se ti m přece živit a tohle je nejjednoduší možnost. Poslat fotku.

Modrooká kočka (foto)

13. října 2010 v 18:20 | Barbara Von Gattermayer |  Fotografie
Charlie
Myslím, že světlo, je přesně, tak jak jsem chtěla. a to je u kočky, která nepostojí 5 vteřin na místě přímo zázrak :) jsem po dlouhé době spokojená.

Jak září podzim?

12. října 2010 v 17:38 | Barbara Von Gattermayer |  Fotografie
jak září podzim?
Sladká podzimní Šumavo. Už se těším, až pokryje tě sníh, neboť snowboardová sezona bude moct začít! :)

Tajemná slečna

11. října 2010 v 20:25 | Barbara Von Gattermayer |  Fotografie
Nemám čas vůbec na nic, tak jedna fotka ze série, kterou jsem nafotila s Ním v sobotu přicestě domů z kulečníku (a vlastně: Máte taky tak rádi kulečník?)
tajemná slečna

Today in photos..

4. října 2010 v 22:11 | Barbara Von Gattermayer |  Fotografie
granát
Už tak tři tejdny mám strašnou chuť na granátový jablko. Tak jsem se ho dočkala... A teď přemýšlím, proč se mu vlastně říká granátový...
summer
Zavzpomínala jsem na ty všechny krásný fesťáky a koncíky (a to zdaleka nejsou všechny!) a našla jsem pásky a lístky:) Škoda jen, že ty lístky jsou všechny stejný, že nejsou jedinečný...
brejle
Taky se mi podařilo dát dohromady všechny moje brejle :) jedny tam nepatří. Vidíte je?
ruka
A na závěr se musim pochlubti s touhle kýčovitou rukou, ale já jí nutně potřebovala na svý prstýnky... sice už je mírně zapatlaná (je to vidět ale jen pod bleskem), ale svůj účel za těch 80Kč splnila :)

EzCombs - spona do vlasů

3. října 2010 v 20:24 | Barbara Von Gattermayer |  Deník
Já jen, s někým jsem se tu bavila o té nové sponě do vlasů, dva hřebínky spojené gumičkami.
Tak tady je video návod na některé účesy s tím :)

Gamer (Filmotéka)

3. října 2010 v 19:22 | Barbara Von Gattermayer |  bordel
Film, kterému jsem moc nevěřila a buď vás dostane, nebo ne. Každopádně jsem ho chtěla vidět docela dost. Když jsem se k tomu dostala měla jsem smíšené pocity. Film byl natočený v roce 2009.
Odehrává se v budoucnosti (ve filmu je to rok 2010), kdy online hry ovládnou svět. Prozatím jsou vytvořeny jen dvě hry Society a Slayer. Society je hra podobná The sims, akorát s tím rozdílem, že na obou stranách je reálná osoba - jedna ovládá - často někdo bohatý, nepříliš oblíbený - druhá je ovládána - častokrát někdo, kdo nutně potřebuje peníze, říkají si herci. Pomocí čipu se v určitém herním čase nechají ovládat a dělají přesně to, co si jejich hráč vymyslí.

Potom je tu ještě jedna hra. Slayer. V té se zase ocitají vězňové. Pokud přežijí 30her (většina nepřežije ani první hru) jsou propuštěni z vězení. Opět jsou ovládáni lidmi a problém je v tom, že tuhle hru ještě nikdo nepřežil. Kromě Kableho, který se snaží zachránit z vězení i ze hry a osvobodit svou ženu, která je herečka i celý svět.

Takhle to zní jak strašná hovadina. Ano to je. A konec to nemá nijak překvapující, přesto důvod toho, proč mě film tak oslovil? Celá hra Society (ta podobná the sims) je udělaná přesně tak, jak by opravdu byla. Lidi jsou takový, že pokud maj hračku, udělaj si z ní otroka, donutí nás dělat, co by jsme nechtěli, donutí být herce zlými, nebo naopak sexuálními bombami, líbat se z nechutnýma chlápkama atd. Scény ze hry Society jsou opravdu dobře udělané.
Co mne zklamalo, je závěr. Prostě nic...
Jenže ono by to tak opravdu fungovalo.
A proto to stojí za zkouknutí..

A ještě videoukázka Society.

Fuck like a kennedy

3. října 2010 v 9:48 | Barbara Von Gattermayer |  Deník

Zas budu kecat o tom samym. A víte proč? Protože život je koloběh. Furt to samý dokola, jo!

Poslouchám novej song od my chemical romance, je to stejně živý jako teenagers nebo I'm not okay, no prostě vás to nakopne. To je jediná novinka, která se teď odehrává, vlastně musim jít uklidit, k obědu bude řízek s bramborovym salátem (nevim co mám radši, jestli ten salát, nebo ten pocitronovanej řízek, vlastně mám asi radši ten citron, co do toho řízku rvu, ale to je jedno), a pak? asi zkusim vyrobit nějaký přiblblý korále, snad se budou líp prodávat. Náramky totiž nenosí už vůbec nikdo...

Na, na, nana, fuck like a kennedy, na, na, nana...

ještě že jsem byla včera nakupovat, to mi dělá radost, jojo, to jo... ale tak nějak jsem zjistila, že toho mám tenhle tejden dost na učení a pořád nemám ty blbý kalhoty, protože mám tlustý lejtka po mámě, do betonovýho sloupku! nebyly mi ani 40tky! sakra a to jsem před měsícem kupovala 36tky, ale to jsem byla vychrtlá, to se nepočítá. Řekněme spíš tomu nerozumim, protože jsem přibrala na břiše, ale nevejdu se tam kvůli lejtkům. U pasu mám totiž dobrejch 10cm místo, v těch kalhotách.
A to byly tak krásný! Šedý, prošívaný, ošklivý, hodně ošklivý, jak dělnický, ale mě se líbili. Teď budu schánět v čechách, achjo, musim do Tesca, chce to asi zas něco od F&F. A s mamkou jsme se schodli, že to F&F je lepší (to vždycky bylo) a pomalu levnější, než ten hloupej kik (i když občaaas... mít ty kožený džíny v mí velikosti tak si je koupim...) o takku nemluvim, to je drahý na stejný úrovni jako kik, občas mám pocit, že tam maj stejný zboží.
Stejně nejlepší jsou sekáče. A tak budu zejtra běhat po strakonicích po vietnamcích, a pozejtří po písku a když neseženu, tak nemám kalhoty, protože do těch svejch 15ti kalhot se nevejdu.
A došla jsem k rozhodnutí, že začnu běhat. Jen nevim jak, aby to táta neviděl, protože by ze mě měl akorát prdel, jako jestli sem se zbláznila, co se mi stalo a tak. A to mě pak odrovná od jakýhokoli výkonu.

Horší je, že já běhat nesmim...