Pojdmě si povídat o umělcích

26. srpna 2010 v 14:00 | Barbara Von Gattermayer
DSCF1404

Opět vkládám fotku úryvku z knihy Podobizna Doriana Graye od Oscara Wilda. Celá kniha je jedno velké umění.

Když vám řeknu, co je to umění? Někdo mi odpoví to je Dálí. Jiný mi řekne: Da Vinci, Mucha, Picasso. A jeden vtipálek mi odpoví:,,Umění je dobře se vyspat, ráno vstát pravou nohou a mít den jako z reklamy na cocacolu."

Spadá do toho všechna naše duševní práce. Malíři, Sochaři, Architekti, Fotografové, Básníci, Spisovatelé,... Ti všichni pracují svou duší, a jejich duše se jako duše všech den ode dne rozvíjí , učí, přemýšlí, ale i stagnuje.


Stráví hodiny, dny a třeba i měsíce nad jedním dílem, nebo projektem. Někdy je to jednoduché, jindy zas neskutečně těžké. Ale nejtěžší je, aby nás políbila Můza, aby jsme měli nápad, aby jsme věděli co tvořit. Zbytek už je to úplné minimum. A víte o tom, že Múza nebyla jedna, ale bylo jich devět. Jsou to dcery boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné.


Kalliopé - epické básnictví; mívala voskové tabulky a rydlo
Euterpé - hudba; zobrazována jako dívka s flétnou
Erató - milostná poezie; zobrazována s lyrou v levé ruce a s Erótem
Thaleia - veselé básnictví a komedie; mívala divadelní škrabošku a pastýřskou hůl
Melpomené - tragédie; mívala tragickou masku a hlavu zdobenou břečťanem
Terpsichoré - tanec; mívala lyru
Kleió - dějepisectví; mívala svitek rukopisu
Úrania - astronomie; mívala globus
Polyhymnia - hymnický a sborový zpěv; neměla žádné symboly, bývala zobrazována zahalená a zamyšlená

To že tam není žádná Múza Malířství, dokazuje jen to, že ve starém řecku byli šikovní divadelníci a spisovatelé. Můžete tu vidět i astronomii a dějepisectví - My je bereme za vědu, oni je brali za umění. Naopak tomu bylo se sochařstvím a malířstvím, které Řekové považovali za řemeslo.



Umění, hovorově také někdy kumšt, je ve zkratce lidská kulturní činnost. Je na něj možno nazírat individuálně či sociálně.


Vraťme se ale k hodinám práce, které jsou kolikrát promarněné a k zahození. Ano je to řemeslo.
Chtěla jsem jít na uměleckou školu, mamka mi ale řekla ať nechodim, že to nemá smysl, že se neuživím. Tenkrát jsem byla hodně naštvaná. Uběhly tři roky a dneska chápu. Nebyla jsem tak moc dobrá, abych uspěla a ani kdybych byla dobrá, nemusela bych být dobře zaplacená. Kdo si dneska koupí obraz? Kolik z vás by si koupilo originál za 10 000? I kdyby byl za 5 000 tak to za to obyčejnej člověk nedá. Nehledě na to, že většina našeho národa na to nemá. Kdyby jste na to měli, dali by jste ty peníze za to?

A tak jsem šla studovat hotelovou školu... Nejsem sice moc šťastná, ale vím, že touhy být umělcem se nevzdám. Chci obohatit život obyčejných lidí. Já nevím, jestli mě někdo chápe, ale prázdná bílá stěna v domě se mi prostě nelíbí. Nejlepší je doplnit ji nějakou fotkou, nebo obrazem, který mi bude dělat radost. Proč ne?

Nadruhou stranu... Proč je tolik malířů (promiňte, že se tak držím těch malířů), kteří namalují dvě čáry a jejich obraz sevydraží za milióny? Proč jsou ti boháči tak bláhoví a namyšlení, když budou mít obraz, který nic neznamená, nic nevyjadřuje (ne vážně nic nevyjadřuje, jen daný umělec to umí dobře okecat, a v tom je to kouzlo), proč jsou najednou mezi sebou víc, když vlastní originál od tak váženého umělce. Sobci!

Mou oblíbenou malířkou je Belgičanka Christiane Vleugels a její galerie je zde. Některé její obrazy vypadají lépe než fotky, občas jsou k nerozeznání a musíte velmi dlouho přemýšlet :)


Další slečnou kterou obdivuju je třináctiletá Tereza, je velice šikovná a namaluje vše co na oku vidí. Její galerie zde. Odkaz na blog má na hlavní stránce, možná ji také znáte. Je členkou autorského klubu.


Více psát nebudu, už tak je to příliš dlouhé. A váš názor?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tiska | 26. srpna 2010 v 14:57 | Reagovat

Obě umělkyně, na které dokazuješ, jsou úžasné. Zírám. Jejich obrazy se jistě prodávají samy :-)
Když jsme ve výtvarce probírali moderní umění, učitel nám říkal, že často nejde o to, co je na obraze, ale kdo ho maloval. Proto jsou některé tak šílené drahé. Je to o autorech. Lidé se pyšní tím, že mají picassa na zdi. Často jde i  o prachy. Cena obrazů totiž každým rokem  jejich existence roste a co jsi před lety koupila za tři melouny, může mít za deset let cenu několikanásobnou.
Pohnutky k tomu, proč lidi chodí do galerií obdivovat Pollockovy cákance nelze pochopit. Člověk to musí cítit, mít k umění vztah.
Je fajn obdivovat umělce, kteří malují jako fotky, ale z toho často nejde žádná  pořádná emoce, jen se nám to líbí a obdivujeme jeho um v ruce. Jenže abstrakce, surrealismus, impresionismus, kubismus apod. v lidech umí probudit víc - samozřejmě v těch, kteří se o umění zajímají.
No... to by bylo na obsáhlejší článek :-D
Také umění nevnímám pouze jako to výtvarné, umění je v podstatě všechno, co děláme. Od designování v bytě, sázení květin do skalek až po tu hudbu, psaní a  malbu. :)

2 Tiska | 26. srpna 2010 v 22:05 | Reagovat

Ano, každému jinak :) Ale pokud se vydáš uměleckou cestou a budeš muset studovat dějiny umění, věř, že názor trochu změníš :-) Než jsem se do dějin umění "zažrala", též jsem měla názor jako ty - a sice že nejhezčí jsou díla taková, která se co nejvíce podobají realitě.
Ono dá hodně práce i to, co dělal Picasso. V tomto není moc velký rozdíl. Vůbec není vyjímkou, že i malíři dvacátého století věnující se novým směrům pracovali na svých obrazech dlouhé měsíce. Neslyšela jsem ještě, že by některý z obrazů byl hotov během několika hodin proto, že vypadá jednoduše :) A většina malířů začínala s klasickou malbou a kresbou, prošli různými směry a stádii, než se dostali k vlastním experimentům (=novým směrům). Například Salvador Dalí začínal s expresionismem a nakonec skončil jako největší surrealista.  Ono jde o myšlenku.. umělci 20. století byli vesměs unavení z klasické malby, přišla jim fádní a že to zvládne každý. Proto šli do něčeho jiného. A nenech se zmýlit, kubismus sice vypadá jako hra s vystřihovánkama nebo úhelníky, ale ve skutečnosti je za tím mnohem víc. A zas je tu ta myšlenka :)

3 Tiska | 26. srpna 2010 v 22:12 | Reagovat

Nechci tvrdit, že jsou moderní čmáranice hodnotnější, než stará, klasická díla (popř. foto piplačky). Je to jen z úhlu pohledu, pocitu, co je nám příjemnější na dívání a určitě mají vliv i nějaké znalosti.

4 pavel | Web | 3. září 2010 v 8:42 | Reagovat

podobnou odpověď jsem Hašlerko od rodičů dostal taky, že se neuživím, ale myslím, že nám nic nebrání i bez školy malovat, nebo něco tvořit... nakonec hlavně z minulosti známe mnohé umělce, kteří nám zanechali krásné věci a "odborné vzdělání", jak se říká, neměli.
bohužel, aby si dnes mohl někdo říkat umělec, musí mít na to papír a je to stejně třeba mazal. zdravím tě... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama