Červen 2010

Sousedojc slečna II.

30. června 2010 v 21:47 | Rauko Octopus |  Fotografie
s
Pozn.: Štve mě že je blbě zaostřená :(

We love photoshooting! Baví mě dělat fotomodeling xD

30. června 2010 v 21:28 | Rauko Octopus |  Fotografie
IMG_1670
IMG_1677
IMG_1682
IMG_1671
Fotil: Jan Stehlík (<3)
Foťák: Canon EOS 350D - 100-300mm
Místo: Vrcovice vlaková zastávka
Pozn.: Mám nový vlasy a jsem z nich strašně nadšená!
Pozn. no.2: Nemám ráda balerýny, ale v jinejch botách bych dneska umřela...

Foto - sousedojc slečna

29. června 2010 v 19:49 | Rauko Octopus |  Fotografie
sousedojc slečna
Fujifilm finepix s 5800... Nejsem moc šikovná fotografka :D ale modelka amatérka, já jsem taky amatér :)

Co poslouchám?

28. června 2010 v 20:56 | Rauko Octopus |  About
Malý výběr toho co nejčastěji poslouchám:

Evanescence <3
Fall out boy (ale jen malinko)
Faun
HC3
KoRn <3
Krucipüsk
Lostprophets <3
Moonspell
Nirvana <3
Placebo
The Rasmus
Roxette
Saving Abel
Seether
Skillet
Staind
Sunshine
System of a down <3
UDG <3
Vypsaná Fixa <3
Yeah Yeah Yeahs

A zvláštní složka: SKA

Drunken Boomerang
Fastfood orchestra
Karamelo Santo
Prague Ska Conspiracy
Skalariak
Skatoons
Skalená Treska
Talco
Timudej
Tleskač

Úlety:
Benny Benassi (hlavně jeho whos your daddy?)
Gorillaz (hlavně dirty harry a clint eastwood)
Toxique (jsem na ně strašně zvědavá na živo)
Velké úlety:
Justin Timberlake (Summer love a senorita - nemůžu za to...)
Lady Gaga (Bad Romance - když ona je tak jiná...)
A mezi mé nejoblíbenější zpěváky patří: Amy Lee, Alyson White-gluz a Matt z BFMV
Jo a nesmim zapomenout na Mirka z Tleskačů, kterej je strašnej chlípník, a Márdiho z Vypsaný fixy, kterej si furt honí vlasy :D

And you? :)

Články jsou od toho aby se četli, ale když není co?

28. června 2010 v 20:06 | Rauko Octopus |  Deník
Jsem vděčná za všechny komentáře a děkuju všem co čtou můj blog.

Momentálně poslouchám Ramona Falls nebo The Agonist (docela rozdíl, já vím, the agonist jsou prostě lepší.) Náladu mám všelijakou. Zejtra nejdu do školy. Jdou naa bazén, z naší třídy tam bude asi 1člověk, já neumim plavat a navíc mám tu blbou alergii na slunce. Takže taky nemusim. Jo a ve středu kadeřnice :)

Asi vím vypíšu co poslouchám, ať zjistíte jaá jsem (stejně hudba říká hodně). A jinak nevím. Vím, že krátké články jsou k ničemu, ale lidi je rádi čtou. A stejně to co dneska píšu jsou kraviny, takže není o co stát.

A zejtra mi snad vyjde jedno focení :)

27.6.10 - afternoon obscura

27. června 2010 v 21:15 | Rauko Octopus |  Fotografie
DSCF0339
DSCF0308
DSCF0332
By my love :) (ta první mi příjde dokonalá :) )

Miss Hašlerka se nechala podruhé fotit! Exkluzivně

27. června 2010 v 20:00 | Rauko Octopus |  Fotografie
IMG_1568
IMG_1551
IMG_1544
Fotky jsou od mé lásky, který se snažil poprvé někoho vyfotit :)

Memento Mori

18. června 2010 v 20:46 | Rauko Octopus |  Fenomén
Víte co znamená pojem slov memento mori? Co vás napadlo jako první? Prosím napište si odpověď dříve než si přečtete další text, abych věděla jak jste obeznámeni s tímto pojmem. Děkuji, dost mi to pomůže.


Abych vám to tedy objasnila, Memento mori je posmrtná fotografie. Pokud si pod tím představujete, že policisté vyfotí oběť vraždy, či jiného úmrtí, tak jste trochu vedle. Tyto posmrtné fotografie se rozvinuly se vznikem fotografie a největšího boomu se dočkala na konci 19. století a pokračovala až do dvacátých let, kdy se rozvinula amatérská fotografie a portrétování nebylo zapotřebí, abych vysvětlila lépe, do 20. let, bylo velice sožité nechávat se fotit třeba jednou ročně, takže se lidé fotili třeba jen jednou, dvakrát za život. Po 20. letech už nebyl problém jít se vyfotit častěji.

Vzhledem k tomuto faktu většinou rodina chtěla mít vzpomínku na svého nedávno zesnulého příbuzného, a co bylo snažší, než jej vyfotit. A tak mrtvého oblíkli a naaranžovali tak, aby vypadal jako živý, nebo alespoň ve spánku, a když se rozmohly kopie fotografií, tak se fotka posílala příbuzným jako památka a připomínka toho, že někdo z rodiny zemřel.


Často se také ale lidé fotili se svými příbuznými a snažili se tvářit, jako by byli ještě živí.
To můžete vidět na obrázku v levo. Rodina se fotí se svou nedávno zesnulou dcerou. Víte, neumím si představit, že by mi někdo umřel, a třeba po třech dnech bych se s ním fotila.

Na téhle fotce je skvěle vidět, kdo je po smrti. Ptáte se jak? Trochu vás zasvětím do fotografie. Každý fotoaparát má nějaký expoziční čas. Laicky řečeno, je to čas jak dlouho se snímá obraz z reálu do foťáku. Dnes je to třeba 1/100 sekundy (díky digitálním fotoaparátům) ale dřívější "harmoniky" měli expoziční čas třeba 2 vteřiny (první fotka byla pořízena s expozičním časem 8 hodin). Po tu dobu by se neměl nikdo hýbat, nebo by byl na fotce rozmazaný, a jak můžete tady vidět, dcera je na fotce úplně ostrá, zato rodiče, ač se opírají, prostě se nevydrželi necuknout.


Mojí mamku zarazila jedna věc, která mě nenapadla. Ptala se, jestli na těch fotografiích měli otevřené oči. Všichni asi víte, že když někdo zemře, mají se mu sklopit víčka a zavřít oči (nevíte někdo, proč se to tak dělá?) a nechat mrtvého odpočívat. Tady jim ale oči otevírali, jen aby fotka vypadala co nejživěji.


Pak je ještě jeden druh memento mori, kdy se osoby fotili přímo mrtví v hrobech, nebo se rodina fotila s urnou mrtvého. Napravo vidíte malé mimko, které bylo focené na památku toho, že žilo.


Z anglického překladu, jsem se také dozvěděla, že měla ukázat divákovi, že smrt je součást života a je nevyhnutelná. Že tady je a existuje a že je to prostě jen koloběh.

Tato forma fotografií se rozšířila především v americe, a následně v evropě a využívána je dodnes, ale jen ve výjmečných případech.Zdrojů v češtině není mnoho, a čerpat z angličtiny je velmi sožité. Přesto děkuji za komentáře, a doufám, že mi napíšete, co jste věděli a co ne a jestli vás ještě něco zajímá. Třeba něco vím, ale zapomněla jsem to napsat.

Rozhodla jsem se...

16. června 2010 v 12:43 | Rauko Octopus |  Deník
Nafotím příběh, takovej komix o tom jaká jsem, něco o mě, co by vám trochu řeklo kdo jsem, protože to víte zatím jen z článků, které skoro nikdo nečte. A je dávno známo, že komixy lidi i děti milují, protože je tam málo textu, ale přesto se člověk hodně dozví... :) myslíte, že je to dobrý nápad?

My first photomodeling :D:D

15. června 2010 v 20:02 | Rauko Octopus |  Fotografie
Fotky od Honzy Pichlera:
DSC07889
DSC07855
DSC07819
(jedna backstage mě, jak fotím. Strašně se mi tahle fotka líbí)

By Zdeněk Kajer:
DSC08277
By Lucka Kadochová:

lucie kadochová


Fotoworkshop

15. června 2010 v 18:58 | Rauko Octopus |  Fotografie
Zůčastnila jsem se fotoworkshopu s fotografem Honzou Svatošem (web), který pro nás uspořádal právě on spolu s NaturVision a který se konal na Kvildě
Jan Svatoš je fotograf a žurnalista, momentálně studuje FAMU na katedře fotografie (kam se chystám do budoucna i já, ale bylo mi řečeno, že se ročně hlásí 120 lidí a bere se jich max. 1/10). Má vystudovanou i žurnalistiku a řekla bych, že je to rozumnej člověk, a jsem ráda že jsem ho mohla poznat.
Natur Vision je mezinárodní festival věnovaný přírodě, kde se většinou promítají filmové snímky o přírodě, k vidění jsou také fotografie a nebo vyprávění různých lidí, kteří jsou jakkoli spojeni s přírodou. Minule to byl třeba pan Chaloupek, který sebou přivedl i svá milovaná zvířátka.
Obzvláště galavečer bývá velice zajímavý.


Článek se pouze dlouze tváří, ale dlouhý není. Obsahuje totiž velice mnoho fotografií :)

Zpět k workshopu. V pátek bylo v plánu projít si vesnici Kvildu, abychom si všímali míst a věcí, které budeme chtít druhý den fotit. Zároveň jsme dostali skvělou večeři. Během dne nám Honza ukázal svou tvorbu a my jemu naší, kterou nám zhodnotil, a řek nám naše chyby (z čehož jsem se velice poučila). Také nám představil program celého výkendu a udělal pár přednášek o fotografických návratech (web) o tom, jak nás média neustále utlačují a korumpují naší mysl a také o tom, jak vznikalo zachycování obrazu od pravěku až dodnes a hlavně proč jsme to dělali. A krom toho jsme si řekli, co pro nás znamená fotografie a proč je důležitá.
Mimo to nám představil 3 témata, která jsme měli fotit: Pozitiva a negativa Kvildy a jejího okolí, genius loci (duch místa) na Kvildě + reportážní fotky z celého workshopu.
Já vám nyní představím výseč mojí práce a ohodnoťte sami, co si myslíte.
Kvilda, brána šumavy, vesnička v centrální šumavě, cesta k pramenům Vltavy, na Bučinu a překrásné Knížecí pláně. Pohraniční městečko dotčené železnou oponou, jejíž pozůstatky jsou zde dodnes. A dodnes je zde cítit duch minulosti. Každopádně také až šílený cestovní ruch a honba za ničím. Na první pohled pěkná šumavská vesnice, ale až tam budete, zkuste zajít do vedlejších uliček mimo hlavní silnici.

Pozitiva:

Měli jsme se snažit zachytit Kvildu ve smyslu co nejvíce jí polichotit, fotky ve stylu reklamy pro nalákání turistů a ukázky neponičeného koutu šumavy.

Negativa:

Cílem bylo ukázat to, čeho si návštěvník napoprvé nevšimne, zobrazit to, co by nás mělo odradit od výletu do tak vzdálené vesničky. Z měho pohledu tuhle vesnici nejvíce kazí pozůstatky komunismu a vývoj cestovního ruchu. Jak? To uvidíte následovně.

prádlo na rezivějícím věšáku, rozházené dříví, vpozadí odpad a rozkopaná krajina v důsledku lidské důležitosti typu: ,,mým zájmem je ulovit co nejlepší místo, abych zde postavil penzion a co nejvíce vydělal," a odporný nápis na budově, jak nějaký medvídek. Nemám co dodat, nemohla jsem neuvést.

Kontrast nespoutané přírody a starého nepoužitelného šrotu u bývalého JZD.

Genius loci:

Duch místa. Co na Kvildě bylo a zůstalo? A jaká je Kvilda teď? Jak jen žijí její obyvatelé. No a samozřejmě nesmíme opomenout Krále Šumavy. (Víte kdo byl Král Šumavy?)
Modelem mi stála kolegyně z workshopu Jana Zývalová, bohužel se mi nepodařilo zachytit to co by měla pociťovat při "útěku" skrz železnou oponu. Vzhledem k tomu že to byla moje prví práce s modelem, jsem potěšena, a děkuju :)
Honza okomentoval fotku takto:,,zátiší lidských duší od Báry, ze kterého by měl radost i Cartier Bresson", tento komentář mě velice potěšil a dal mi jakýsi nový náboj do focení. Škoda, že tento snímek vznikl téměř náhodně a jeho účel nebylo tohle téma, každopádně i jeden snímek stačil k vytvoření toho, co jsem přesně potřebovala. Dvě domorodkyně u piva zabíjejí sobotní podvečer. Na okně můžete vidět, že se nikomu nechtěl sundavat pozůstatek velikonoc, třeba se někdo rozhodl, že už to do příštího roku vydrží.
A nakonec pár fotek reportážních:
Na všechny fotky se vztahují autorská práva, a všechny zde umístěné fotky jsou mu vlastní vypocenou tvorbou, proto prosím, nechte je kde jsou, protože jsem kvůli nim nachodila něco kolem 30km za dva dny a naspala jen 5 hodin.

Pamprlice

7. června 2010 v 16:11 | Rauko Octopus |  Fotografie
pamperlice

Shit Happens

5. června 2010 v 21:18 | Rauko Octopus |  Deník
Jsem naštvaná na všechny včerejší vlaky... Chtěla jsem jet s Ním k Němu a koupila si zpáteční za skoro 100kč, že pojedu večer domů. Ale vlak měl hodinu spoždění (a ta výluka nebyla nikde napsaná!) takže sem se nedostala ani k němu a musela pro nás jet jeho mamka. Super... Večer ale měl půlhodiny zpoždění, takže bych nestíhala spoj autobusu, takže jízdenka mi byla na dvě věci... No nenaštvalo by vás to? Takže mě mamka nechala přespat do rána, ale že prej musim přijet hned ráno domů, což znamenalo vstávat v pět hodin. Paráda. Večer jsme se šli projít a potom jsem u kompotu ananasu studovala fotografickou teorii a koukali jsme na Foresta Gumpa

"Jmenuje se Forest""Jako Já""Jmenuje se po tátovi""Jeho táta je taky Forest?""Ty si jeho táta Foreste..."

A ty vlaky mě vážně lezou na nervy...

Taky vás tak uklidňuje pletí záhonů? Mě hrozně.
P1560398
P1560410
P1560420
P1560422forestP.S.: Nejlíp se spí na slunci v houpací síti. Věřte mi!

Sousedojc kittie

5. června 2010 v 21:09 | Rauko Octopus |  Fotografie
IMG_1029
DSCF1064
IMG_1032

směs fotek z uplynulého týdne

3. června 2010 v 9:28 | Rauko Octopus |  Fotografie
IMG_0804
IMG_0813
IMG_0840
IMG_0863
Plzeňské náměstí (nahoře), skanzen ve Philipsreutu (dole 3x)
DSCF0889
IMG_0909
IMG_0912
IMG_1007
Bavorský les - stezka a rozhledna v korunách stromů (nahoře)
IMG_0873