Temnoválka

17. října 2009 v 13:09 | Abigail Rauko |  Moje tvorba
Jde lesní pěšinou, na čele pot,
srdce mu tluče, došlápnutí bot.
Tasí meč, tiše poslouchá,
balada tajemná, balada bez jména.


Tu najednou přiřítí se voják gardy temné,
zarachotí meče, nic pro dívky jemné,
otočka, švih, ještě jednou, obrana,
touha po životě, záchrana.

Z pozastromu vyletí šíp ohnivý,
mine půlnoční brnění, odráží se.
Porč by měl znovu umřít nevinný?
Lyssander XIX. princ země elfů, ptá se.

Zasáhne mečem pátého rytíře,
šestého rozpáře od brady dolů,
tak krutý musí být princ, k nevíře.
Tak krutý jest, oni maj smůlu.

Bloudí cestou nevinnou,
smál-li se, tak zahynou,
obrací se tváří k zemi,
On nevinný, nepolíbený.

Válku mezi elfy a temnonoši,
zdánlivě nic nevyřeší,
zde jsou boje nekonečné,
a co země... Poválečné?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 it | Web | 17. října 2009 v 22:34 | Reagovat

zajímavá... hezký večer:)

2 Violet | Web | 25. října 2009 v 15:28 | Reagovat

hezká

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama