To čemu se říká: Theresa & Abigail

22. srpna 2009 v 20:28 | Miss Hašlerka |  Moje tvorba
Tma...

Tak tiše se ukrývá odpoledne smuteční pod tuhle šerou tmu. Jako by si to nechtělo přiznat...

Abb:" Nechceš se do toho pustit? Hmm... A do čeho? Thereso... Usměj se. Já vím že nesnášíš skáčko... Ale tak co, přežiješ to jako pokaždý. Jako já přežiju the agonist. Jo ty tvoje slavný chvilky. Tak co mi k tomu řekneš teď? že sem mrcha? jo já vím. A? Nic samozřejmě, jako vždy neumíš mluvit. Umíš to akorát když to nejmíň potřebuju! kdy se ti zachce... Si drzá, zlá a panovačná... A pyšná co? Ah, to se ti nelíbí co, ty pýcho namyšlená, jak dlouho ti vydrží tohleto co děláš? Úsměv. No jo. Jak jinak, jen se debilně usmíváš. Umíš akorát někoho nasrat to je celý..."

Thea:"Jo?!? A kdo za tebe maluje ty blbko? Ty taky neumíš říct nic narovinu co? Hmm? přiznat to. Uznat svojí chybu. Neeee... ty si zase moc hrdá, a abys věděla, nemáš na co! Na tu svojí blbost, strach a lenost? Na to si hrdá? Tak si buď, ale já budu pořád lepší než ty! Vždycky! Ani nedokážeš říct někomu, co potřebuje slyšet! a i kdyby to slyšet nepotřeboval, tak to nedokážeš říct! Si blbá, pořád se trápíš tim, že ublížíš, ale neuděláš nic proto, abys věděla jestli ti to za to stojí co? A jestli ty jí za to stojíš co? zasloužila by si lepší..."

a tak začíná ticho našeho já...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama