A nakonec...

16. února 2008 v 17:02 | Berry |  Deník
Proč chceme žít? Jen z lásky souzené našim světem? Z lásky, která bolí a tolik ji potřebujeme?... co z toho vyplývá? ano... potřebujeme bolest... bolest z něčeho krásnýho... A přece jen, se jí vyhýbáme... Ale nemusíte, stejně to totiž nepůjde... já vím že to víte... a vy víte, že to bolí jak mě, tak vás...
vyprávěl si mi pohádku... O jedné dívce a chlapci... O nichž, jenž se hledali a našli... A navždycky byli spolu... kdybych měla příběh dokončit, tak jak mě těď zrovna napadlo.... skončil by jako ve filmu příliš dlouhé zásnuby.... Rozdělila je válka... Manech sice ztratil paměť... ale matylda ho nikdy nepřestala milovat... milovala ho pořád jak nejvíc mohla... jejich příběh začínal téměř stejně jako ten tvůj.. hledali se... a našli.... Možná ho jednou budu vyprávět.. mám ho v hlavě uchovanej, jako chvíli, kdy jsem slyšela tvůj hlas poprvý.... tehdy bylo 9.11.2007 čas 12.15.... toho dne si nebyl ve škole... a já končila v půl dvanáctý... nikola byla zrovna u mě, a tak tě poznala zároveň se mnou... Narozdíl ode mě, s tebou nechtěla trávit každou vteřinu svýho života... volali sme si celej výkend... až sem ti musela říct, co k tobě cejtim, protože každý tvoje slovo mě hřálo u srdíčka... cejtila jsem k tobě strašnou důvěru, a věděla, že ti můžu věřit... I když jsem nevěděla kdo jsi...ale měla jsem pocit že tě znám roky... ale až teď tě poznala... netušila jsem, co si s tebou ještě zažiju... A ty co si zažiješ se mnou, o tom ani nemluvím.. přiznávám... možná jsem ti ublížila víc než ty mě... ale to je minulost... a minulost zůstane minulostí navždycky.... a taky navždycky budeš mojí láskou...
Nevím jestli sis můj blog někdy čet... nevím, jestli vůbec víš že nějakej mám... ale píšu to.. potřebuju se vypsat.... třeba si to jednou - možná - přečteš.... a raději bych aby ne... ale miluju tě a ty to víš a šeptala bych ti to pořád....
jo a prosímtě... ať nezešmoulovatíš :-* a nezakopni.. láskuju tě, miluju tě... lafuju tě.... Jseš mi vším.. jsi mojím světem... a to na čem právě stojím, je jen tvým opakem... svět je totiž hnusnej...
Nesnažte se mě pochopit, protože pochopit někoho jiného můžete až ve chvíli, kdy pochopíte sami sebe...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama